TURTLE SKULL: Monoliths (2020)
Co nového asi tak může
dnešní rocková kapela nabídnout fanouškům? V podstatě jen „novátorskou“
kombinaci již dříve vymyšlených postupů. A tak se australští TURTLE SKULL i na
svém druhém albu, „Monolits“, snaží hrát po svém, byť postaru.
Základem jejich soundu je kombinace sabbatovské hřbitovní tíhy spojené s barrettovskou psychedelií. V úvodní „Leaves“ přidávají rozšafné jarreovské moogování a na doraz zkreslenou a vazbenou fuzzynu. Říkáte si, co někteří ve snaze být originální nevymyslíJ Ale co, studnice rockových inspirací je bezedná, tak proč nespustit kýbl a nenaplnit jej až po okraj. „Rabbit“ – základní mustr nezměněn, Tony/Syd ruku v ruce. Temné líbezno, zhulený kovář, sluníčko na mučidlech… „Heartless Machine“ přidá o půl kvaltu „rychlejší“ riff, jinak zůstává vše při starém, to samé v „Why Do You Ask?“, zarámovaná do masivního zbustrovaného doom riffu, se zpívánkou, znovu evokující blbnoucí partu v klipu k „Another Lane“. Sladké falzety, vinoucí se kolem erozí zdrsnělého kamenného obelisku „Who Cares What You Think?“ uzavírají stejnorodou BLACK FLOYD část elpé.
Opravdovým monolitem na závěr je „The Clock Strikes Forever“. Na ploše dvanácti minut si kapela znovu užila veškeré své oblíbené kombinace a přidala pár dalších, především se poprvé rozvášnila bucharská rytmika.
Základem jejich soundu je kombinace sabbatovské hřbitovní tíhy spojené s barrettovskou psychedelií. V úvodní „Leaves“ přidávají rozšafné jarreovské moogování a na doraz zkreslenou a vazbenou fuzzynu. Říkáte si, co někteří ve snaze být originální nevymyslíJ Ale co, studnice rockových inspirací je bezedná, tak proč nespustit kýbl a nenaplnit jej až po okraj. „Rabbit“ – základní mustr nezměněn, Tony/Syd ruku v ruce. Temné líbezno, zhulený kovář, sluníčko na mučidlech… „Heartless Machine“ přidá o půl kvaltu „rychlejší“ riff, jinak zůstává vše při starém, to samé v „Why Do You Ask?“, zarámovaná do masivního zbustrovaného doom riffu, se zpívánkou, znovu evokující blbnoucí partu v klipu k „Another Lane“. Sladké falzety, vinoucí se kolem erozí zdrsnělého kamenného obelisku „Who Cares What You Think?“ uzavírají stejnorodou BLACK FLOYD část elpé.
Opravdovým monolitem na závěr je „The Clock Strikes Forever“. Na ploše dvanácti minut si kapela znovu užila veškeré své oblíbené kombinace a přidala pár dalších, především se poprvé rozvášnila bucharská rytmika.
TURTLE SKULL jsou zručnými
eklektiky, co trefili notu i náladu vícera půlstoletích předobrazů a stvořili
svůj vlastní kamenný monolit, prorostlý břečtanem a trávou. Dnešní
terminologií: Flower Doom jako prase:-)
Jaromír Merhaut pro Spark 2020
Komentáře
Okomentovat