JIMMY PAGE: KYTAROVÝ HYPNOTIZÉR
Sedmdesátiletý rocker? Není to popření rocku jako takového? Ta muzika přeci vznikla a fungovala i coby generační vzdor proti rodičům a zaprděným konvencím. A najednou tu před námi stojí/sedí elegantní stříbřitý oslavenec, usměvavý a přívětivý sekáč, všeobecně uznávaná osobnost, klasik kytary, Umělec, byznysmen, opravdová celebrita v tom nejlepším smyslu slova – Jimmy Page. „Okamžitě ten randál ztlum! A zítra jdeš k holiči!“ … Jak cejch vypálená slova milionů otců provázela zrod tvrdého rocku. Dnešní ušáci to mají jinak. Ozve se maximálně naše shovívavé: „Co to posloucháš za vyměklou sračku?! Kam jsi zase dal vlasy? A ty sis oholil i prdel?“ Samozřejmě, když se rockerský synek i hudebně vyvede, pak se jen pousmějeme, když přiběhne s nějakou boží peckou, co prý objevila zcela nový svět! Víme své, že. Rock čeká osud jazzu. Stává se výběrovým – svým způsobem elitářským – hudebním žánrem, vývojově uzavřeným víceméně do sebe. Doby, kdy rocková alba bořila prodeje a rocková progrese pohán