rock+

BOSTON zaujímají v dějinách pompézního rocku výsostné postavení. Jejich stvořitel, kytarista Tom Scholz, má navíc své zvláštní renomé. Zatímco všichni ostatní stylotvorní mistři šesti strun dospěli ke své jedinečnosti výhradně herní technikou, Tom ze zapsal do dějin coby tvůrce novátorského zvuku pomocí vlastního technického vynálezu, geniálně jednoduchého kytarového zesilovače/efektoru Rockman, připomínajícího tvarem, velikostí i sluchátkovým výstupem walkmana. Pouhé čtyři základní kombinace komprese, zkreslení, stereo chorusu a echa, postačovaly k tomu, aby si každý adept mohl zahrát na pompézmana BOSTON.   Kapely jsme se ve Sparku před lety letmo dotkli v sedmém pokračování seriálu Příběhy progresivního rocku odstavcem: Zdaleka nejúspěšnější akvizicí pompézního rocku se stali BOSTON kytaristy Toma Scholze, u něhož se vzácně snoubilo technické nadání s hudebním. Debutového LP z roku 1977 se dodnes prodalo na 25 milionů. Hlavním rozpoznávacím znamením byl kantilénově klenutý tenor Bra

V dnešní online době se nepamětníkům bude zdát až neuvěřitelné, s jakým zpožděním jsme se dovídali i zásadní hudební události. Zatímco politické dění bylo – jakkoliv za bolševika pokřiveně – monitorováno ze dne na den televizí, rozhlasem i denním tiskem, zůstávala západní muzika za informační zdí, kterou museli tehdejší publicisté a aktivisté zdolávat takříkajíc navzdory režimu. O to cennější jsou v souvislosti s naším tématem první tuzemské články o LED ZEPPELIN.   Připomeňme si v zejména ty první z let 1969 a 1970, svým způsobem přelomové, jakkoliv z dnešního zpětného pohledu místy i polemické. Autentické dobové svědectví, psané bez vědomí budoucích událostí, má totiž kouzlo opravdovosti a je pro přiblížení nálady doby nenahraditelné. A navíc, dva ze tří citovaných autorů, Petr Sís a Alexander Goldscheider dosáhli ve svých vlastních uměleckých profesích věhlasu i za hranicemi naší země, viz představení v samostatném boxu. O to cennější je jejich svědectví i vstřícnost při domluvě. Al

Zatímco první koncerty LED ZEPPELIN zažilo jen pár stovek šťastlivců, exploze debutového alba zasáhla miliony fanoušků po celém světě. Album se nahrávalo v podstatě naživo, dvanáct dní po návratu ze čtrnáctidenního skandinávského turné, kde se členové čerstvě založené kapely poznávali a sehrávali. Hotovo bylo pod technickým dohledem Glyna Johnse, Jimmyho kamaráda z let dospívání, za plus minus třicet šest hodin práce, rozprostřených do necelých dvou týdnů na přelomu září a října 1968. Zvláštností bylo, že se vznikla jen stereo verze, namísto dobových zvyklostí, kdy se ve finále mixovalo stereo plus mono. Účet za studio (Olympic v jižním Londýně, kde krátce předtím točili ROLLING STONES „Beggars Banquet“) činil přesně 1782 liber. Zaplatil jej Page s Grantem, kapela totiž ještě neměla smlouvu s žádným vydavatelem. Nejrychlejší a nejštědřejší byl nakonec Atlantic, záloha činila 200.000 USD, což byla na začínající kapelu neuvěřitelná částka, tatáž, jakou firma v téže době vydala za kontrak

Motto: Vzpomínáme 100 let republiky i konce první světové války, půlstoletí od srpnové okupace i přistání člověka na Měsíci. Proč tedy neoslavit 50. NAROZENINY METALU!   S nadsázkou i bez, usměvaví i zadumaní nasedneme do těžkotonážní vzducholodi a vzlétneme v našem speciálu o LED ZEPPELIN prozkoumat okolnosti i zásadní momenty kolem Velkého rockového třesku: první album, co mu bezprostředně předcházelo, jaké pozdvižení způsobilo ono samé i kapela na pódiích. Dovíte se, jak na dějinné okamžiky vzpomínají vzácní čeští pamětníci, kteří u toho byli přímo v ohniscích dění, Anglii i USA! A ve zvláštním vydání Klenotů se porozhlédneme po půlstoletí úkazu, zvaného Led Clones.   Co se naopak v dnešním čísle nedočtete? LED ZEPPELIN byli, jsou i budou ve Sparku vítanými hosty. V Galerii titánů jsme před šesti lety zavzpomínali na všechna alba i zásadní osoby kolem, přidali vše podstatné k čerstvé Celebration Day, nezapomněli na sedmdesátiny Jimmyho Page, rozebrali v Historické studni detailně Ph