Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Sammy Hagar

OSUDOVÉ PRŮNIKY I MIMOBĚŽKY: BBM, TEMPLE OF THE DOG, SHADOW KING, CONTRABAND, HSAS

Obrázek
Je s podivem, kolik bočních anebo jednorázových společných projektů slovutných muzikantů postupem času upadlo do pozapomnění, ať již právem, nebo ne. Připomeňme si některé zajímavé příběhy a desky. Fenomén takzvaných supergroup se zrodil v druhé polovině šedesátých let. Někdo tvrdí, že první byli Cream v roce 1966, u nich bych ale přívlastek super spíše přisoudil technické vyspělosti Claptona, Bakera a Bruce, jiní označují za premianty Crosby, Stills, Nash & Young, kteří vznikli o dva roky později. Každý starý rocker bude znát Blind Faith, Emerson, Lake & Palmer, Bad Company, U.K., Asia, a mladší pak Blue Murder, Badlands, Transatlantic, Audioslave, Living Loud, Chickenfoot, Black Country Communion… a jistě i další. Osudy byly různé, jen naprosto výjimečně ale hvězdná konstelace současně znamenala vývojový skok. Úspěchem bylo, když se podařilo rozvinout anebo zachovat formát a kvalitu některého z předchůdců supráčů, viz kupříkladu EL&P navazující na Nice, anebo Bad Compan

SAMMY HAGAR: JAK MOTOR FERRARI ROZPÁLENÝ RED ROCKER

Obrázek
Sammy Hagar patří mezi zpěváky chlapáky. Neoslňuje výškami, oblouky ani falzety, zato mu tak nějak věříte každé slovo a emoci. Přírodní hlinka vedle neonů, motor Ferrari vedle zubní vrtačky a píšťalky. Jeho hudební cesta byla hrbolatá i zlatem dlážděná, a ušel po ní pořádný flák. Díky chlastu je dnes takříkajíc za vodou. Fakt, nekecám, najděte si, co ve světě znamená jeho nedávno odprodejem většinového podílu zpeněžená značka Cabo Wabo Tequilla. Svým způsobem se zajištění a nezávislost obráží v Sammyho muzice i názorech. Před nedávnem rozvířil stojaté rockové vody svou autobiografií Red: My Uncensored Life In Rock, kde se tvrdě vypořádal s nejedním ze svých parťáků a kolegů. V těchto dnech vydává nové album, „Sammy Hagar & Friends“. Obému se samozřejmě věnoval i srpnový rozhovor pro magazín Rolling Stone.   SAMMY HAGAR & FRIENDS Parádní deska, která každým dalším poslechem zanechává hlubší dojmy. Na úvod zopakuji závěr své recenze z minulého čísla Sparku: „Macatá hrubá fošna, k