rock+

V socialistickém Československu bylo ledasco všelijak, ba i naopak. V populárně naučném technickém magazínu T-64 vycházely vedle poličkových návodů pro novomanžele inzeráty na vysokozdvižné vozíky, lepší zboží padalo pod pult a rudé noviny nechávaly černou stopu i mezi půlkami. Není divu, že v honičce za bigbítovými decibely se v nouzi nejvyšší občas zpívalo namísto do mikrofonů do reproduktorů, a teenagerské bigbítové kapely první vlny rabovaly, aby měly na co hrát, radiopřijímače i peněženky svých rodičů. Mladým vždy šlo o život po svém, tehdy ale někdy o život doslova. NA CIHLY I ELEKTROMALTU VZPOMÍNÁ FRANTA PEŘINA Bohužel již zesnulý Franta Peřina, jeden z prvních zlínských bigbíťáků a současně také konstruktér zesilovačů pro kapely, sběratel radiotechniky, zakladatel Historického radioklubu, na svých stránkách NostalgyRadio k tomuto období napsal: „Velice rušné bylo období stavby amatérských zesilovačů pro muzikanty. Na sklonku 50. a počátkem 60. let XX. století dodávala T

Co dokázal Jimmy Page s kytarou na jedničce Zeppelinů, to o dekádu dříve zmákla svými hlasivkami náctiletá Brenda Lee. Drobná dívenka s naplno puštěnou motorovou pilou hlasivek byla před šedesáti lety největším zjevením na do té doby monopolně mužské rokenrolové scéně. ŠIKULA OD DĚTSTVÍ Brenda Lee se narodila 11. prosince 1944 v chudé, ale hudebně založené rodině. Středobodem světa malé Brendy se tak stalo stolní rádio, které se prostě nevypínalo. Od dvou let zapískala jakoukoliv zaslechnutou melodii, v šesti vyhrála školní pěveckou soutěž, v sedmi se její hlas poprvé šířil prostřednictvím rozhlasových vln. Když v deseti hostovala v show countrymana Reda Foleye, ten zapomněl odejít z pódia, „Stál jsem tam s otevřenými ústy a skelným pohledem v očích,“ vzpomínal. V polovině roku 1956 jí Decca nabídla smlouvu. Premiérovou nahrávkou se stala Jambalaya , při níž před nedávnem spadla Foleyova brada. Následovaly dvě vánoční a Dynamite , díky níž a výšce 145 centimetrů získala Breneda