rock+

V bezmála čtvrtročním předstihu před oficiálním únorovým vydáním si opakovaně užívám další sólovku Steva Lukathera. Nahrál ji společně s partou osvědčených spoluhráčů, za všechny jmenujme Davida Paicha (klavír, varhany), bubeníka Grega Bissonetta a basáka Johna Piercea. Stěžejními kusy „I Found The Sun Again“ jsou dvě vypůjčené klády: najazzlá Capaldiho (TRAFFIC) desetiminutovka „The Low Spark Of High Heeled Boys“ nás zavede do sedmdesátek, a hendrixovsky navazbená kosmická chuťovka,“ Bridge Of Sighs“, z pera Robina Trovera (PROCOL HARUM) odkazuje svým soundem ještě hlouběji – na bouřlivá šedesátá léta z období Woodstocku, byť pochází ze čtyřiasedmdesátého. Třetím coverem je gradovaným finále honosící se „Welcome To The Club“. Napsal ji Joe Walsh (JAMES GANG, EAGLES). Podobně vyzní i „Journey Through“   s mooerovsky exhibiční Lukatherovou hrou. Mateřské TOTO nejvíce připomíná „Serpent Soul“, jak stavbou, tak dialogem mezi Steveovou kytarou a Davidovými klávesami. Jak by také ne, když s

Vsadím se, že jméno Steve Lukather nebude 4/5 čtenářů Sparku povědomé. Přitom je to muzikant, který se podílel na desítkách světově proslulých alb a se svou skupinou TOTO se stal nesmrtelným pojmem nejen v oblasti AOR (Adult Oriented Rock, rock pro dospělé). Jeho kytara, otřískaná zkušenostmi s klasikou, rockem i jazzem, umí vytvořit - když je potřeba - opravdu velký sound, čímž se Steve postupně profiloval zejména u TOTO, kde byly jeho ranou doménou především bohaté melodické linky. Ví ale i jak strunami švihnout, tnout, zařvat, udeřit. Někdo znalý by mohl říci, že svůj muzikantský kredit někdy až marnotratně ředil na spoustě desek, které za to nestály. Možná, jeho hra ale byla vždy precizní a shůry posvěcená. Do Lukatherova širokého portofolia patří spolupráce se spoustou slovutných hráčů, od té ryze koncertní s Jeffem Beckem a Carlosem Santanou, přes volnomyšlenkářské blbnutí v rámci LOS LOBOTOMYS, až po rozmanitou sólovou tvorbu a tvrdou námezdní práci s tak různorodými interpr