rock+

NESPOUTANÉ PAČESY ROCKOVÉHO DÉMONA I LYRIKA V popředí jeviště se zjevil divous s tak neproniknutelnou hřívou kolem hlavy, až nebylo zřejmé, kde je u něj vpředu a kde vzadu. Z jeho kytary se linuly barvité tóny, jaké jsme slýchávali jen z propašovaných alb zahraničních strunmistrů. Psal se rok 1973, a v sále zlínské Družby právě začínala druhá polovina koncertu Václava Neckáře, jež byla z velké části zasvěcena Petřinovým instrumentálkám, mezi nimiž kralovalo „Oratorium za/na nukleárního boha“, či jak se ona dlouhá a úchvatná kompozice jmenovala. Ani mí vrstevníci před oponou nemohli prožívat blaženější pocity… Uplynulo více jak čtyřicet roků, a Oty Petřiny již není, odešel náhle na věčnost, mladistvě pružný a aktivní do poslední chvíle. Svým významem přesahoval rámec špičkového instrumentalisty. Stal se všeobecně uznávaným etalonem rockového aranžování. Petřinovské kytary, i smyčce vyplňující prostor za kapelou, se staly pojmem. Ve výrazu inklinoval k rockové lyrice, a svým autentickým