rock+

Je i není, a rozhodně není jen běloskvoucí, ba ani černobílý, spíše duhový. Umí svým hlasem stále uštknout, jeho kariéra se v klikaté stopě vlní časoprostorem bezmála padesát let, je těžkou uchopitelný, vládne rozeklaným jazykem a z nepříjemných otázek zpravidla vyklouzne jako úhoř. Na druhou stranu, své WHITESNAKE neměl často takříkajíc pod kontrolou, občas nechal do své muziky kecat firemní úředníky a také byl do značné míry odkázán na um i pracovitost ostatních spoluhráčů. Vděku se až na výjimky nedočkali. Jak se vlastně z bluesrockové rozcuchané kapely v džínovině a vytahaných tričkách stala po deseti letech modla arén a větrákových hairmetalových videoklipů s modelkami ohnutými přes blatníky luxusních bouráků anebo doširoka rozhozenými na kapotě? Jak vnikla sexistická póza opakovaná do úmoru v dalších dekádách a svým způsobem udržovaná dodnes. Jak to, že face to face Lordovi, Paicemu, Pageovi byl Coverdale Jekyll a při jednání s vrstevníky a méně slovutnými Hyde? Zkusíme najít odp