HÄLLAS: Conundrum (2020)


HÄLLAS patří mezi soubory, jež programově těží z odkazu rockové klasiky. Mladí Švédové se shlédli v jemnějších formách tzv. classic rocku. Novinka současně završuje „astrální“ tématickou albovou trilogii, což potvrzují i samotní členové souboru. Když procházíte jejich rozhovory, narážíte sice na jména jako BLUE ÖYSTER CULT, URIAH HEEP, JETHRO TULL, WISHBONE ASH, CAMEL, NEKTAR, já bych ale u „Conundrum“ zúžil výběr na BARCLAY JAMES HARVEST a WISHBONE ASH. Občas sice zazní matoucí osmdesátkové synthie rejstříky kláves i bicích, viz úvodní „Beyond Night And Day“, finále „Labyrinth Of Distant Echoes“ či vocoder v záverečné „Fading Hero“. Jinak si však dosyta užijete kytarových dvouspřeží slyšitelně inspirovaných u Andyho Powella a jeho parťáků z WISHBONE ASH, plus hebké nápěvy jako z dílen BARCLAY JAMES HARVEST / MOODY BLUES. Nostalgické sedmdesátkové menu místy stylově dotvářejí hammondy a mellotron.
HÄLLAS se jistojistě ocitají na rozcestí, dvojakost současného soundu – 70’ vs 80‘, analog vs digitál – nemohou dlouhodobě udržet, protože obě dekády stojí v lecčems proti sobě. Dalším rozkročením by se HÄLLAS  dostali už zcela mimo perimetr nostalgiků, proto si budou muset vybrat. Osobně bych doporučil dál nasávat v seventies.
 
Jaromír Merhaut pro Spark 2020




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

NEW WAVE OF BRITISH HEAVY METAL (III)

HIFINA NAŠE VEZDEJŠÍ...

ALAN PARSONS PROJECT 1976: EDGAR ALLAN POE V LÍBEZNÉM HORORU ALANA A ERICA

1966: TESLA, KAM SE PODÍVÁŠ

LYNYRD SKYNYRD: RYZÍ VŮNĚ SVOBODY, BENZÍNU I WHISKY

1969 01: MRAZIVÁ LEDNOVÁ POCHODEŇ

LEE KERSLAKE (1947 – 2020)

LOU GRAMM: STATEČNÝ (NE)MOCNÝ MUŽ

BLONDE ON BLONDE

MY SOLID GROUND