Alice Cooper: Detroit Stories (2021)

MOTORY NA PLNÝ TOČKY!

Novinka Alice Coopera je dílo s příběhem. „Detroit byl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let centrem heavy rockové scény,“ vysvětluje Alice Cooper s odkazem na dobu, kdy producent Bob Ezrin vykřesal svým drilem z nesourodé bandy kolem Vincenta Fourniera šlapající těleso, jež zakrátko uhranulo svět.
Uplynulo půl století a oba pachatelé se vrátili na místo činu. Dali dohromady tamější muzikanty, pamatující jak a co se tehdy hrálo, včetně Waynea Kramera, kytaristy MC5 a Johnnyho „Bee“ Badanjky, bubeníka DETROIT WHEELS. Na desce se objeví se i Joe Bonamassa a Mark Farner z GRAND FUNK RAILROAD. Část materiálu se objevila na předloňském EP „Breadcrumbs“.

Album trochu paradoxně otevírá „Rock ’n’ Roll“ z repertoáru newyorských VELVET UNDERGROUND, tedy koně jiné stáje. Současně ale ukazuje, s jakou vervou a zarputilostí se zakrátko třiasedmdesátiletý (!) veterán pustil do práce. Zvukem i pojetím odkazuje na drsný garážový zvuk a úsečnost, jimiž prastaré detroitské kapely předběhly dobu o dekádu, a především punkeři i metalisti jim dluží za mnohé.

Alice Cooper však při všem svém nasazení nezůstává u jedné struny, ostatně, vždy byl nápaditý a teatrální. Pozorné ucho zaregistruje vedle rokenrolu, glam sedmdesátých let, proto metal, špetku jazzu i kabaretu, doorsovskou průzvučnost i bluesrockovou valivost. Část skladeb bych se nebál umístit na průkopnickou „Love It To Death“, kde mladá kapela poprvé zúročila Ezrinovu drezúru, a přitom ještě neztratila pel undergroundu. Naproti jen jedna, „Hanging On By A Thread (Don’t Give Up)“, by sedla na pompézní „Welcome To My Nightmare“. I to leccos napovídá o současném mladistvém elánu starého kouzelníka.
Autentické mistrovské dílo.

Jaromír Merhaut pro Spark 2021