ALUSA FALLAX

Symfonický 70´s rock z Itálie. Ve své době i.v Itálii málo známá (v ČSSR vůbec) skupina, dnes díky internetu znovu takříkajíc nalezená.

1969, Miláno. Hráč na klávesy, student hudební akademie Massimo Parretti shání muzikanty, kteří by spolu s ním zahráli jeho školní skladbu. Vzpomene si na spolužáka Guida Gabeta, jenž právě vstoupil do Gli Adelfi, kapely tří bratří Cirlů. Massimo je navštěvuje ve zkušebně, a bylo rozhodnuto.
První společnou nahrávku Dedicato a chi amo had se podařilo distribuovat jen místně, prodalo se pár tisíc kusů, což tehdy na kariéru nestačilo. Massimo opouští představy o kariéře aranžéra a skladatele vážné hudby, a stává se kmenovým členem skupiny. Vznikají Alusa Fallax.

Skupina hrála i takzvané zábavovky, jinými slovy, rozjařené mládeži k popíjení, občas i tanci. Vlastním repertoárem se jí dařilo přimět rozdováděnou mládež i k poslechu. Pro vývoj skupiny byla tato zkušenost zcela zásadní, pomohla jí najít umělecky hodnotný, osobitý, a přitom posluchačsky vstřícný styl. Velký vliv měla i dvě festivalová vystoupení po boku Curved Air v létě 1973. O Aluxa Fallax se v té souvislosti objevilo pár noticek v celostátním hudebním tisku, výsledkem byl nahrávací kontrakt s Fonit Centra.

S jediným elpé Intorno alla mia cattiva educazione (1974) si mládenci dali poměrně načas. Vzniklo však dílo, které je dnes v.Itálii řazeno po bok i těm nejproslulejším opusům tamějších mistrů 70´s artrocku. Klasicistní struktura dvou dlouhých svit, skládajících se celkem ze 13 částí, symfonické aranže, chytlavá melodika, mohutné i něžné tóny kláves, jazzrockové dechařské pasáže jak od Colossea, rockově šlapavý spodek a silný, zdrsnělý vokál Augusta „Duty“ Cirla. To vše najdete na tomto mimořádném artrockovém albu.

V této souvislosti je velmi zajímavé, jak ústřední postava Alusa Fallax, Massimo Parretti, popisuje své hudební kořeny a vlivy. Zcela zásadní pro něj bylo beatlesovské Abbey Road, dále rocková opera Jesus Christ Superstar a přelomový debut Vanilla Fudge. Z klasiků jména jako Debussy, Ravel, Stravinský, Varese, z rockových kapel pak v průběhu let Santana, Chicago, Emerson Lake and Palmer, Pink Floyd, Jethro Tull, Genesis, Who, Joe Cocker, King Crimson, Alan Parsons.

Původně měla být Intorno alla mia cattiva educazione rockovou operou. Osou byl příběh chlapce, jenž se snaží vymanit z.následků tvrdé domácí výchovy, rostoucí frustrace však vede k výbuchu šílenství, které je ale současně osvobozující... Scénická podoba díla s loutkami, fluoreskujícími rukavicemi muzikantů na setmělém jevišti, spěla ve finále spolu s crescendem k oslňujícímu stroboskopickému deliriu, explosi, tmě, opuštěnému pódiu. Podle pamětníků grandiózní jevištní představení.

Skupina bohužel doplatila na slabou propagaci, neuchytila se. Náročným rockovým formám navíc zanedlouho odzvonilo, a Alusa Fallax končí jako doprovodka k tanci v obrovských arénách pro 4-5000 discopařanů. Jen na jih Itálie ještě občas zajíždí s kousky svého náročnějšího repertoáru.
Dokonce mění název na Blizard, a v roce 1977 vydává popový singl. Jako bezejmenné křoví je slyšet na spoustě pokleslých nahrávek. To byl ostatně osud spousty italských (nejenom) rockerů.
Nová doba, dospělácký věk, profesní kariéry vysokoškoláků, rodiny, to vše časem vedlo členy Alusa Fallax k ukončení činnosti. V podstatě šlo o chlapské definitivní rozhodnutí, nikdy prý neuvažovali o reunionu, ani příležitostném hraní. Zůstaly „jen“ krásné vzpomínky...

Alusa Fallax je smutnokrásným příkladem, že ani mistrovské hudební dílo, nemuselo být – navíc v době vrcholícího artrocku – zárukou úspěchu.

Obsazení:

Parretti, Massimo (klávesy)
Gabet, Guido (kytara)
Cirla, Guido (baskytara)
Cirla, Duty (bicí, zpěv)
Cirla, Mario (saxofon, flétna)

Diskografie

LP

Intorno alla mia cattiva educazione (1974) (Fonit - LPQ 09082)

SP
Dedicato a chi ama / Charleston 1923 (1965) (West Side - WS 8004)
Tutto Passa / Cade Una Stella (1969) (West Side - WS 8011)

Jaromír Merhaut pro Rock+ 2009

P.S. 2020

Alusa Fallax na Tidalu: https://listen.tidal.com/artist/4336747

K poslechu v CD kvalitě je reedice Warner Music Italia (2008)