JEFFERSON STARSHIP: Mother Of The Sun (2020)


Současní JEFFERSON STARSHIP mají s nejslavnější sestavou společná dvě jména, David Freiberg, jenž stál u přerodu z JEFFERSON AIRPLANE ve čtyřiasedmdesátém, a Donny Baldwin, který na palubu hvězdného korábu s Grace Slick u kormidla/mikrofonu narukoval o osm let později.
Novinkové EP je součástí předvolebního boje Biden/Trump. Tomu odpovídají jak témata, tak lehce nátlakový sound i apelační projev Cathy Richardson. Hnedle úvodní „It’s About Time“ je představována coby hymna silných a nebojácných žen. Není divu, že Bidenova černošská kandidátka na vícepresidentský úřad, Kamala Harris, si ji vybrala za svůj předvolební song.
Z mého úhlu pohledu je tak nová deska JEFFERSON AIRPLANE trochu uhulákaná, příliš tlačící na pilu, pomalu co skladba, to bezmála revolučně budovatelské forte. Anebo naopak, opuštěný uplakánek, viz „Don’t Be Sad Anymore“. Texty jsem radši ani nezkoušel …

Pokud jde o muzikantské řemeslo, posloucháme americky perfekcionistický mainstreamový produkt z ranku rozmáchlého A.O.R. A ten já rád, takže shovívavé hodnocení.
 
Jaromír Merhaut pro Spark 2020




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

BLACK SABBATH: Sabotage (Super Deluxe)

Obrázek
PŘEMÝŠLIVÍ DĚLNÍCI HARDROCKU BLACK SABBATH Sabotage (Super Deluxe) BMG                43:39/70:03/29:51/7:26 Hard Rock        Velká Británie   Šesté album BLACK SABBATH z července 1975 plynule navazuje na studiově propracovanou „Sabbath Bloody Sabbath“. „Sabotage“ sice nemá jeho kompoziční sílu ani novátorský pel, je však skvělým queenovským dnem po noci. Úvodní hřmoťárny, „Holy In The Sky“ a „Symptom Of The Universe“ patří do sabatí klenotnice. Desetiminutovou „Megalomania“ zdobí především přiškrabávaný Iommiho riff i kosmická mezihra. Pokus o komplikovanější „prog“ strukturu zůstal tak trochu napůl cesty, kapela přitom ve skladbě obětovala několik slibných motivů i aranžérských nápadů, chybí jen pověstná třešinka na dortu. I tak ale klobouk dolů před birminghamskou dělnickou třídou! Druhou stranu alba otevírá grandiózní „Thrill Of It All“, evokující úvodním motivem „Pátou“, an...
číst dál ...

ROCKMAN TOM SCHOLZ: MOZEK I TĚLO BOSTON

Obrázek
BOSTON zaujímají v dějinách pompézního rocku výsostné postavení. Jejich stvořitel, kytarista Tom Scholz, má navíc své zvláštní renomé. Zatímco všichni ostatní stylotvorní mistři šesti strun dospěli ke své jedinečnosti výhradně herní technikou, Tom ze zapsal do dějin coby tvůrce novátorského zvuku pomocí vlastního technického vynálezu, geniálně jednoduchého kytarového zesilovače/efektoru Rockman, připomínajícího tvarem, velikostí i sluchátkovým výstupem walkmana. Pouhé čtyři základní kombinace komprese, zkreslení, stereo chorusu a echa, postačovaly k tomu, aby si každý adept mohl zahrát na pompézmana BOSTON.   Kapely jsme se ve Sparku před lety letmo dotkli v sedmém pokračování seriálu Příběhy progresivního rocku odstavcem: Zdaleka nejúspěšnější akvizicí pompézního rocku se stali BOSTON kytaristy Toma Scholze, u něhož se vzácně snoubilo technické nadání s hudebním. Debutového LP z roku 1977 se dodnes prodalo na 25 milionů. Hlavním rozpoznávacím znamením byl kantilénov...
číst dál ...

Vernon Joynson: The Tapestry Of Delights (Bas-Bel)

Obrázek
THE BASKERVILLES Personnel: PETER BERRYMAN vcls A LESTER DINNEY drms A WILL SLAT ER gtr A BRIAN TATUM organ, vcls A RED ? bs A Skupina hrála harmonickými vokály dochucený R & B. Vyvinula se  z Brian and The Comets. Mládenci údajně byli chráněnci Phila Maye  z Pretty Things. Rozešli se v roce 1966. Brian Tatum pokračoval v Feel For Soul a Mooche. Otázkou je, zda-li Pete  Berryman není totožný s členem The Famous Jug Band. BASKIN AND COPPERFIELD Personnel: JOHN RICHARDSON ALAN WILLIAMS 45s: 1 Long And Winding Road/Beautiful Blue Eyes (Decca F 13053)1970 Tidal 2 I Never See The Sun/Stranger On The Ground (Decca F 23079)  1970 3 Moonbeams/Long Grass (Decca F 23131) 1971 4 Roly Poly/We Got Love (Decca F 23174) 1971 Richardson a Williams si později užili slávu s The Rubettes. Coby Baskin  a Copperfield byli jednou z londýnských verzí Simona a Garfunkela. Debutový singl obsahoval předělávku Beatles. THE BATS Personnel: PA UL DITCHFIELD bs A JIM DUNNING ld gtr A...
číst dál ...

AC/DC: Power Up (2020)

Obrázek
DOBŘE OCHUCENÝ TATARÁK  Mudrovat o AC/DC je jako chtít pitvat tatarák. Syrový maso a vejce, plus něco koření, nic víc – a jsou z vás závisláci. AC/DC je to samé v notách, dvě tři suroviny/ingredience a všichni Mišelíni světa se můžou jít se šnekama a jinýma serepetičkami schovat do špajzu.   Takže narychlo a deníčkově. V úvodní „Realize“ je za firemní ostří pily jednoznačně Brian, byť se slyšitelně potýká s věkem zúženým hlasovým rejstříkem. Angus a ostatní naštěstí v pozadí mažou, co to dá, překvapí vrstevnaté aranže, je zkrátka co poslouchat. „Rejection“ dusá v o něco pomalejším rytmu, soundu opět na první signální dominuje Brian, přidává se typický Angusův riff, celkově je skladba syrovější úpornější než otevírák. Milým zpestřením je pro mě osobně Brianův půl sekundový GEORDIE ocásek. Svěží „Shot In The Dark“ uvítala natěšené fanoušky prvního října třicetisekundovým úryvkem, o týden později byla na virtuálních pultech celá. Klasická AC/DC fazóna. S...
číst dál ...

MY SOLID GROUND

Obrázek
My Solid Ground je zapomenutá západoněmecká formace, vedená kytaristou a zpěvákem Bernhardem Rendelem, hrající v letech 1969-74 psychedelicky halucinogenní odrůdu hardrocku. Jediné dobové album bylo nahráno počátkem roku 1971 a je považováno za jeden z nejreprezentativnějších opusů krautrocku sedmdesátých let. CD reedice, doplněné o dobové i nové nahrávky, kompletují celou tvorbu souboru.   První muzikantské pokusy čtrnáctiletého (!) kytaristy Bernharda Rendela se datují do roku 1968, kdy spolu s Teddym (zpěv), Manfredem Fischerem (baskytara) a Willym Waidem (bicí) položil základy budoucích My Solid Ground. Kapela se brzy zredukovala a obměnila na trio Rendel, Waid, Werner Geilenkirchen. Divoká směs psychedelie a hardrocku s doprovodnou světelnou show, zaujala zejména mladé nekonformní obecenstvo. My Solid Ground postupně zvětšovali svůj akční rádius až na všechny významné kluby v širokém okolí Frankfurtu nad Mohanem.   Skupina od počátku sázela na vlastní...
číst dál ...

JULIAN’S TREATMENT (JULIAN JAY SAVARIN)

Obrázek
V druhé polovině šedesátých let byla fantazie mladých hudebníků bezbřehá. Experimentovalo se s novými zvuky i jejich kombinacemi. Rozšířené vědomí zbořilo stavidla představivosti v muzice samé, tématech i textech, padala tabu, objevily se první epické celky. Bigbít, potažmo rock začal nacházet důstojné místo vedle tzv. velkého umění: vážné hudby a literatury. Dospěl. Julian Jay Savarin a jeho Julian’s Treatment, ač širšímu okruhu artrockerů neznámí, navždy budou součástí onoho tvůrčího vzedmutí. Julian Jay Savarin se narodil roku 1942 na ostrově Dominika (Malé Antily), v jeho žilách koluje francouzská i černošská krev. Ve svých 20 letech se ocitl spolu s rodiči ve Velké Británii, kde začal naplňovat své literární i muzikantské ambice, ostatně Londýn byl v té době uměleckým pupkem světa. V jazzové skupině Europe začal dostávat konkrétní kontury jeho velký sen, zhudebnění vlastní třídílné scifi novely Lemmus One: Waiters on the Dance , Lemmus Two: Beyond the Outer Mirr a ...
číst dál ...

TITUS GROAN

Obrázek
Zapomněnka z přelomu let 1970/71. Skupina pojmenovaná svým zakladatelem Johnem Leem po titulní postavě stejnojmenného románu Mervyna Pikea se svezla na vlně zájmu, vyvolané květnovým Hollywood Pop festivalem, kde vedle Ginger Baker’s Airforce a Grateful Dead zazářili Mungo Jerry. Firma Dawn v euforii se všemi festivalovými novici (Mungo Jerry, Mike Cooper ,   Demon Fuzz   a   Titus Groan ) sepsala smlouvu. Jediné album kapely je zvláštní směsí ambiciózní progrese a nostalgické sixties zpěvnosti. Titus Groan namíchali Colosseum, Caravan, Jethro Tull a Pretty Things. Protože byli vynikající instrumentalisté, a měli v sestavě i dechaře, mohli si dovolit neobvyklé zvukové kombinace, někdy se ale nechali strhnout sami sebou. Komplikovaný, místy až rozpolcený projev vedle rozdováděných tullovských hradních trubadúrů a líbezných vokálních harmonií. Vše na jedné neuspořádané hromadě. A to je zřejmě důvodem všech výhrad, které se na Titus Groan snášejí ve fanouškov...
číst dál ...

ESPERANTO

Obrázek
Esperanto, drahokam s mnoha fasetami, žádný ve vteřině čitelný čtyřstěn, nebo hranol. Pokusů, jak dát dohromady rock s klasikou, pamatuje historie spoustu. Styl i sound Esperanta patří podle mne nejen k nejvydařenějším, ale i nejoriginálnějším. Přenechává sice dominanci rockovému fundamentu a formě, včleněné prvky tzv. vážné hudby ale rozhodně nepůsobí jako ozdoba na efekt. Vše začalo koncem roku 1971, kdy klasicky vzdělaný belgický houslista Raymond Vincent, vedoucí souboru Wallace Collection, dostal chuť na malé hudební dobrodružství, spojené s jeho posluchačskou libůstkou – hardrockem. Po několika epizodních spolupracích narazil na končícího studenta Bruna Liberta, jehož profesní specializace na hudební vědy mu nebránila každou noc bušit do klavíru v jakémsi muzikálu broadwayského střihu. Raymond přispěl Brunovi na jeho promo nahrávku Metronomic , slovo dalo slovo, a zakrátko společně sháněli muzikanty do svého rockového orchestru. První se připojila rytmická sekce, italsko-b...
číst dál ...

THE TRIP

Obrázek
Jednou z nemála anglických beatových kapel (mj. The Sorrows, The Primitives, The Talismen), přicházejících do Itálie zkusit štěstí, byla i londýnská doprovodná skupina italského pop zpěváka Rikiho Maiocchiho (ex-Camaleonti) – The Trip (s jasným odkazem na LSD) – s mladým Ritchiem Blackmorem v sestavě. Doplňovali jej: basman Arvid „Wegg“ Andersen, druhý kytarista William „Billy“ Gray, se zkušeností s Erikem Claptonem, a bubeník Ian Broad, jenž hrál s milánskou skupinou The Bigs. Ríša odehrál s Maiocchim & The Trip jen pár koncertů na podzim šestašedesátého v Anglii (mj. vystoupení s Jimim Hendrixem) a Itálii, nakonec se ale vrátil zpět domů. Nakrátko jej nahradil Luciano Gandolfi, a do The Trip po čase přicházejí i další Italové, ke klávesám usedá Joe Vescovi a k bicím Pino Sinnone, skupina se osamostatňuje. V roce 1970 vychází The Trip u RCA první stejnojmenné album. The Trip (někdy označované jako Musica Impressionistica podle titulu n...
číst dál ...

CUBY & BLIZZARDS

Obrázek
Cuby & Blizzards, v Česku pozapomenutí patriarchové holandského a potažmo kontinentálního bluesrocku. Pocházeli z Assenu, domovinou se jim stala farma ve vesničce Grollo. U zrodu C&B stáli v polovině 60.let dva muzikanti, hrající spolu v Rocking Strings (cca 1962), napodobujícími Shadows, a v Sharks (1963), zpěvák Harry „Cuby“ Muskee (ročník 1941) a kytarista Eelco Gelling (1946). Dalšími původními členy byli basák Willy Middel a drummer Dick Beekman, oba se zkušenostmi z různých rokenrolových bandů. První sestavu záhy dokompletoval kytarista Hans Kinds. Hned po prvním vystoupení v amenské zologické zahradě se Cuby & Blizzards, kombinující zprvu americké blues s anglickou mayallovskou školou, stali v komunitě mladých teenagerů nesmírně populárními. Svižně nahráli debutové LP  Desolation (1966), s nímž získali holandskou obdobu Grammy – cenu Edison. Následovalo první zahraniční turné po Itálii. ...
číst dál ...