1970 02: BLACK SABBATH – ČERNÁ MAGIE, OKULTISMUS, SATANISMUS? PRDLAJS, DOOM!

Výstup BLACK SABBATH z hlubin undergroundu na osvětlenou scénu vyvolal v únoru sedmdesátého roku v dobovém hudebním tisku nejenom zvědavost, ale také bezmála zděšení a občas až nevoli. Kapela od samého počátku své existence čelila (a doposud čelí) obviňováním z černé magie, okultismu, ba i satanismu – což je mimochodem kombinace hodna dortu pejska a kočičky. Nenašel jsem v dobovém tisku jediná prorocká slova, jež by přisoudila kapele a jejímu prvnímu albu místo na piedestalu tvrdé odnože rocku, hardrocku, natožpak dějinnou stylotvornost.

–

Protože jsme se na stránkách Sparku věnovali BLACK SABBATH nastokrát a z různých úhlů, vrátíme se o půlstoletí zpět prostřednictvím citací několika z prvních článků/interview v Melody Makeru a New Musical Expressu. V ČSSR se ještě dlouho neobjevila o BS ani řádka, byť páskové kopie jejich „Black Sabbath“ a „In Rock“ od DP vyřvávaly o prázdninách sedmdesátého z tisíců mládežnických magnetofonů.

Jaká byla situace krátce po vydání eponymního debutového alba v domovské Británii? BLACK SABBATH jsou za novou, těžce bluesovou kapelu, oblíbenou mimo jiné slovutným Johnem Peelem. Jenže každý druhý si myslí, že okultistickou.

MELODY MAKER 14/3/1970

BLACK SABBATH, čtyři neznámí rockoví hudebníci z Birminghamu, se vynořili z obskurní temnoty jakožto pravděpodobně první skutečný úspěch undergroundu od dob PINK FLOYD a klubu UFO.

Bez účasti masmédií se skupina z Birminghamu honosí úspěšným prvním albem, prodávaným jen silou svého hard-rockového zvuku, fanaticky vzývaného publikem v navzájem izolovaných oblastech.

BLACK SABBATH koncertují jak v Británii, tak na kontinentu, a kdekoliv se objeví, tam okamžitě zaujmou. Její pověst se šíří prostřednictvím živých vystoupení, ojedinělé účasti ve vánoční Top Gear, a samozřejmě také vydáním debutu u Vertiga.

Album je přesným odrazem jejich hudby, tvrdé a bluesové, hrané s drajvem, s texty ovlivněnými černou magií, což je téma, o které se všichni zajímají, počínaje názvem. Život i prostředí, jež je obklopuje, se, jak sami muzikanti věří, odrážejí v jejich hudbě: „Birmingham je sám o sobě oblastí zatěžkanou vším možným, a hodně z naší hudby s tím má spojitost. Černá magie se objevila až po změně jména, moc jsme o tom nevěděli, jen Geezer se o téma zajímal hlouběji. Hráli jsme do té doby bluesové věc a svůj vzrůstající zájem o nadpřirozeno vyjádřili i právě změnou jména."

Skupina spolu funguje v různých podobách 18 měsíců, v jednu chvíli však téměř ztratila svého kytaristu a flétnistu Tonyho lommiho, jenž poté, co Mick Abrahams odešel do BLODWYN PIG, přestoupil k JETHRO TULL. „Tony byl s JETHRO asi tak týden, vystoupil s nimi v Rolling Stones Rock’n’Roll Circus, a rád se vrátil do hnízda,“ podotýká Ward. Iommiho návrat posílil autorskou sílu skupiny, v níž se na psaní nového materiálu podílejí všichni. Kromě dvou čísel hrají samé původní věci.

Minulý rok strávili BLACK SABBATH šest měsíců na kontinentu. Během roku pětkrát vystoupili ve slavném hamburském Star-Clubu a vybudovali si v Německu velké jméno. Vzhledem k tomu, že jejich první album se stále ohromně prodává a dostalo se vysoko v žebříčcích, skupina nyní zahájila práce na druhém, které by mělo upevnit jejich překvapivý první úspěch.

V případě BLACK SABBATH je termín „underground“ pravděpodobně používán ve správném kontextu. Jejich úspěch byl postaven na jejich vlastní „bezhumbukové“ přitažlivosti.

(Royston Eldridge)

NEW MUSICAL EXPRESS 4/4/1970

Zdá se, že část popových skupin se rozhodla pro černou magii a obřady na jevišti. Takže když jsem narazil na skupinu s názvem BLACK SABBATH, přirozeně jsem se domníval, že je jen další z takových nočních můr. Není tomu tak. Navzdory jménu nechtějí mít Ozzy Osbourne, Geezer Butler, Tony Iommi ani Bill Ward nic společného se strašidly a démony – tedy alespoň v jejich hudbě. Hlavní kytarista Tony mi řekl: „Každý si myslí, že jsme kapelou černé magie, ale my jsme si prostě jen vybrali jméno, které se nám líbí. Souhlasím, že některá čísla na LP jsou o nadpřirozených věcech. Ty nás zajímají jako lidi, ale ne jako hudebníky. Další album bude obsahovat více instrumentální práce.“

Tony popisuje hudbu BLACK SABBATH jako heavy rock. Na LP jsou sice různorodé skladby, avšak na rozdíl od desek jiných skupin žádná nevyčnívá. Výsledkem je kompaktnost a stejnorodá imaginace. Když jsem se zeptal Tonyho, jestli si myslí, že undergroundová hudba se začíná prosazovat, odpověděl: „Jde o víc. Lidé se teprve učí naslouchat. Existuje mnoho dobrých amatérských skupin, ale lidé jim nedávají šanci. V Cumberlandu na severu Anglie působí například skvělá skupina zvaná HOT SPRING WATER, ale doposud nedostala příležitost. Kdyby lidé poslouchali více různých skupin, poznali by nejeden talent. Je těžké získat šanci, my máme štěstí, že se věci kolem nás daly do pohybu. Nešlo to ale hned.“

Tony se velmi zajímá o jazz, má rád dechařské BLOOD, SWEAT AND TEARS a CHICAGO. Doufá, že oba soubory uvidí během nadcházejícího amerického turné skupiny. „Bojíme se trochu označení ,black magic group’, v Americe by to mohli brát vážně,“ poznamenal, a pokračuje: „Pro jistotu možná změníme slova některých písní, abychom neměli žádné potíže! Pokud bude čas, rád bych naživo viděl též Joe Passa, je to skvělý kytarista a jeden z mých raných vlivů. On a Alvin Lee se mi hodně líbí, mají svůj vlastní styl. Můžete je poslouchat a myslet si: ,To jsem nikdy neslyšel’. Mají svou vlastní tvář, a nesklouzávají do claptonovštiny, jako mnozí jiní.“

Na jevišti předvádějí BLACK SABBATH 25 minutovou verzi „Warning“, včetně patnáctiminutového sóla Tonyho, jenž v rozhovoru připouští, že často hraje cokoli, co ho zrovna napadne, a ostatní jej svými nástroji následují, jak nejlépe umí, i když samozřejmě existují předem domluvené vzorce, podle kterých na jevišti fungují. BLACK SABBATH jsou již letos zadáni na několika festivalech. Nemusíte se bát je shlédnout, netřeba si brát kladiva, kůly ani kříže, abyste odrazili zlé duchy, můžete jen sedět, relaxovat a užívat si zdravou hudbu. Pokud vás nechají odpočívat.

(Richard Green)

NEW MUSICAL EXPRESS 13/6/1970

BLACK SABBATH jsou docela naštvaní tím, jak jsou neustále spojováni s jinými skupinami s podobnými názvy a černou magií v repertoáru. Skutečnost, že nyní mají BS v hitparádách úspěšné album, situaci nepomohla, ba naopak. Jak mi jejich zpěvák Ozzy Osbourne řekl při něčem silnějším než kávě: „Německý promotér, co si nás rezervoval, nám nedávno poslal zpáteční letenky s tím, že jednosměrné budou, pokud se rozhodneme přinést rituální oběť.“ Jakoby se chránili před silami temnoty, skřítky a strašidly, každý z BLACK SABBATH měl při našem povídání na krku velký stříbrný starožitný krucifix. Ozzy, jenž má vytetováno na prstech jedné z jeho rukou „OZZY“, pokračuje: „Černá magie je věc, jíž se se snažíme z našeho obrazu odstranit. O pravěké rituály byl vždy zájem, avšak časopisy jako Man Myth & Magic jej proměnily v posedlost. S jménem BLACK SABBATH lidé předpokládají, že černá magie je naším druhým já, a když se objevíme na pódiu, očekávají něco neobvyklého,.“

 Kytarista Tony Iommi (on je ten s nejdelším, nejčernějším účesem) Ozzyho doplňuje: „Chceme nadchnout publikum, ale pouze naší hudbou, která je založena hlavně na jednoduchých riffech a těžkém rytmu. Někteří lidé nás kvůli tomu odmítají, ale nám se líbí, co hrajeme, a zdá se, že i mnoha ostatním, tak to prostě je.“

Dokonce i po čtyřech měsících mezi nejprodávanějšími tituly, jsou stále ještě ohromeni svým úspěchem, jenž přišel navzdory negativním reakcím tisku, jakých se albu dostalo hned po vydání. S téměř naivní nevinností se v onen památný den [13. února] rozběhli koupit všechny hudební časopisy, jen aby zjistili, že byli brutálně napadeni prakticky všemi kritiky. „Úplně nás to rozhodilo,“ přiznává Tony, a pokračuje „Co se pokazilo? Byli jsme tak špatní, jak o nás píší? Opravdu jsme se zastavili a přemýšleli.“

Basák Geezer Butler doplňuje: „Pak, když jsme byli v myšlenkách na samém dně, album se náhle objevilo v grafech.“ Bill Ward přidává: „Zdá se, že 18 měsíců dřiny, vedoucí k vytvoření tohoto díla se vyplatilo.“ Jak se tedy stane, že prakticky neznámá skupina z Birminghamu, navíc s hrstí špatných recenzí, se potká takovým velkým úspěchem? Ozzy má odpověď: „Asi jsme si půlročním non-stop koncertováním zajistili věrné fanoušky, roztroušené po celé zemi. Když nakonec LP vyšlo, všichni běželi a koupili si jej, a to stačilo k tomu, aby se dostalo do žebříčků a vytvořilo další poptávku. Také je to o tom, že co kritici pomluví, to veřejnost obvykle nakopne k poslechu.“

Geezer přitaká: „Vždyť kritici dokonce zabili i první album LED ZEPPELIN. Začali jsme už pracovat na našem dalším albu, a doufáme, že je v New Yorku dokončíme. Mohu prozradit názvy dvou skladeb – ,War Pigs’ a ,Faires Wear Boots’.“

Ve snaze – definovat postoj BLACK SABBATH vůči kultu černé magie v populární hudbě – Ozzy shrnuje: „Nemá zásluhy na naší hudbě. Nepotřebujeme na jevišti zjevovat ďábla. Někteří lidé ale stále očekávají, že z obálky našeho dalšího alba vyšlehnou plameny.“

(Roy Carr)

MELODY MAKER 11/7/1970

 „NIKDY, NIKDY (!)jsme na scéně nepraktikovali černou magii. Ve skutečnosti jsme zásadně proti černé magii,“ zahájil naštvaně Bill Ward, bubeník BLACK SABBATH, náš rozhovor.

SABBATI, jejichž první LP, nazvané „Black Sabbath“, bylo v LP žebříčku Melody Makeru 13 týdnů, se ocitli na pranýři. „Jsme neustále zařazováni do stejného ranku jako BLACK WIDOW, kteří opravdu na jevišti praktikují černou magii se všemi rituály. Některá naše čísla  jsou vysloveně proti černé magii a jejím důsledkům, například ,Black Sabbath’,“ uzavírá. Když skupina – John Osbourne [sic!] (zpěv a harmonika), Tony Iommi (kytara), Geezer Butler (basa) a Bill Ward (bubny) – změnila jméno na BLACK SABBATH, začaly problémy. Pokud totiž máte v těchto dnech v názvu kapely „black“, okamžitě se stanete okultní rockovou skupinou. „Na začátku bylo velmi obtížné se tohoto cejchu zbavit,“ vysvětluje Bill. „Postupně jej ale odstraňujeme, jak se navzájem s publikem lépe poznáváme, bariéry předsudků se rozpadají.“

BLACK SABBATH začínali v jednom birminghamském sklepě jako EARTH. „Název vyjadřoval náš styl, zemité blues. Když jsme se ale vrátili z výletu do Německa a znovu slyšeli starší nahrávky, byli jsme už jinde, a proto si změnili jméno na BLACK SABBATH.“

[…] BLACK SABBATH právě dokončují své druhé LP, které vyjde v září. „Toto LP je mnohem lepší než předchozí. Vložili jsme do něj hodně hodin práce. Na jedničku jsme měli jen dva dny, kdy jsme museli všechno stihnout, většina skladeb byla proto nahrána napoprvé. Nové LP je mnohem těžší, a tak se mi líbí více,“ říká Tony. „Skladbu ,Paranoid’, jsme napsali přímo ve studiu. Bude na albu i singlu,“ doplňuje.

Kapela, která pracovala extrémně tvrdě, a vystupovala až na sedmkrát týdně, nyní zvolnila tempo. „Díky úspěchu LP, inkasujeme dvojnásobné honoráře. To nám dává šanci si trochu odpočinout. Myslím, že budeme brzy omezovat počet koncertů," říká Tony.

Skupina měla brzy odjet do Států, avšak studentské nepokoje, jimž padlo za oběť vícero hudebních klubů, plány nabouraly. „Doufali jsme, že budeme hrát na Fillmores, ale oba jsou přes léto zavřeny. Takže musíme počkat do září, až znovu otevřou,“ uzavírá interview Tony.

Poté se skupina rozloučila a nasedla do své dodávky, připravené na další dlouhou cestu.

(Mark Plummer)

–

Jak vidno, autentické dobové názory novinářů i samotných muzikantů přinášejí „nový“ vhled do jinak notoricky známých událostí. Skvělé téma k další diskusi.

Pokračování sparkovského sabatího vzpomínání na podzim sedmdesátého si dáme ke konci letošního dvacátého.

Jaromír Merhaut pro Spark 2020