NEW WAVE OF BRITISH HEAVY METAL (VI)

ZTRACENÉ KOVOVÉ PERLY

Z NEWCASTLE A OKOLÍ

Newcastle na severovýchodě Anglie, to nejsou jenom ANIMALS, GEORDIE, DIRE STRAITS, LINDISFARNE, anebo TYGERS OF PAN TANG, nýbrž i spousta dalších, často zcela neznámých, přesto výtečných. Několik z nich si připomeneme. Jaký to asi musí být pocit, když se dozvíte, že jedna z nejznámějších světových kapel označí vaši zapomenutou tlupu za jednu ze svých nejoblíbenějších? Naše dnešní povídání i to osvětlí…

HOLLOW GROUND

S pouhými čtyřmi skladbami na kompilacích a jediným sedmipalcovým EP, vydaným počátkem roku 1980, zaujímají HOLLOW GROUND na první (povrchní) pohled málo významné místo v dějinách NWOBHM. Zapomenutá kapela ze South Shields z oblasti Newcastlu má však gurmánům co nabídnout i po pětatřiceti letech.

Mimochodem, čtyřskladbové EP „Flying High“ (+ „Warlord“, „Rock On“, Don’t Chase The Dragon“) (Guardian Records, GR/HG C57) se dnes nabízí na aukcích za nehorázné ceny. Další kousky: „Rock On“, „Fight With The Devil“, „Flying High“ a „The Holy One“ se  pak objevily na Guardian kompilaci „Roksnax“ (1980, GR C80), vydané v CD verzi u Cherry Red Records (série British Steel, rok 1996). Mimo vyjmenovanou šestici nahráli HOLLOW GROUND ještě : „Promised Land“, „Easy Action“, „Rock to Love“ a „Loser“. Protože se ale kapele nepodařilo prosadit vydání alba, tak v polovině roku 1981 odchází zpěvák Glenn Caotes k místním konkurentům FIST (viz dále) a HOLLOW GROUND končí.

Přitom ve srovnání s některými konzervativněji znějícími skupinami Nové vlny britského heavy metalu, působícími v téže době (například již jmenovanými FIST), zněliHOLLOW GROUND velmi progresivně a slibně. Kytarista Martin Metcalf k tomu uvádí: „Myslím, že jsme měli uvnitř kapely širokou škálu inspiračních vlivů, nejenom hard & heavy, čerpali jsme z celého rockového spektra. Nasávali jsme podněty jako houba, od funku AEROSMITH, přes hardrock MONTROSE, až po progres RUSH. Písně jsme ale psali po svém. Celou dobu jsme se učili. FIST byli naši místní přátelé, stejně jako HELLANBACH, MYTHRA a SARACEN.“

Perličkou je, že HOLLOW GROUND občas vystupovali pod pseudonymem HORIZON coby doprovodná kapela ve striptýzových barech. Prima práceJ

Lars Ulrich si pro kompilaci „NWOBHM '79 Revisited“ vybral od HOLLOW GROUND „Fight With The Devil“. Martin Metcalf dodává: „Guardian Records dodali pro kompilaci originální master HOLLOW GROUND. Lars nás sice nekontaktovali přímo, nicméně z Guardian nás informovali o tom, že jedna z našich skladeb se objevila ve videu ’A Year and A half in The Life Of Metallica’. Glenn a já jsme se proto zašli podívat na METALLICU, jež byla v té době ve Velké Británii na turné s černým albem. Když se Lars dověděl, že tam jsme, pozval nás do zákulisí a předal nám all-access pasy, se kterými jsme se dostali všude. O HOLLOW GROUND věděl překvapivě hodně, fakt jsme se cítili jako vítaní hosté. Čas strávený uvnitř obrovského stroje zvaného METALLICA byl jedním z našich největších životních zážitků.  A to nebylo všechno, v rozhovorech o ’NWOBHM ’79 Revisited’ Lars uvedl HOLLOW GROUND jako své osobní NWOBHM favority. Na koncertu nám vyprávěl, jak si výběrovku ’Roksnax’ koupil v běžném obchodě ve Státech! Neměli jsme do té doby ani tucha, že se ’Roksnax’ prodávalo i mimo Velkou Británii. Slyšet naši písničku v provedení METALLICY byl neskutečný zážitek!“

Až do nedávna nevyšlo HOLLOW GROUND řádné retrospektivní album, jen brazilský bootleg. Martin Metcalf vysvětluje proč:  „Čekali jsme na nezpochybnitelnou nabídku.“  S dvaadvaceti písněmi obsahuje antologie od High Roller Records prakticky vše, co kapela kdy profesionálně nahrála. Martin přidává další podrobnosti: „Máme ještě magnetofonové pásky ze zkoušek a jeden záznam živé prezentace pro NEAT Records. Poslední dema jsme dělali údajně pro EMI, nikdy jsme ale od Terryho Gavaghana neviděli žádné oficiální dokumenty, které by to potvrzovaly. CD-R ’Raw Tapes 79’, prodávané na Headbangers Open Air v roce 2007, má původ z našich kontrolních nahrávek na kazeťák. Tyto záznamy samozřejmě nebyly určeny pro vydání. Mysleli jsme, že bychom měli udělat něco trochu jiného pro Headbangers Open Air, takže jsme udělali 80 individuálně číslovaných disků.“  V současné době kapela nemá žádný kontakt vůbec na Terryho Gavaghana, šéfa labelu Guardian Records, působícího v okolí Durhamu.

Jak již bylo zmíněno, HOLLOW GROUND (kteří nikdy neměnili sestavu) se v roce 2007 objevili na Headbangers Open Air v severním Německu. Bylo to prý úžasné vystoupení. Co ale bylo potom? Martin Metcalf: „Vrátili jsme se domů zpět k našim civilním životům. Dostali jsme několik nabídek na koncertování, něco vyšlo, něco ne.  Věc se má tak, že jsme se nikdy nehonili – a ani dnes nehoníme – za angažmá.“

Jednu dobu se hovořilo o zbrusu novém studiovém albu. Co se stalo s tímto plánem? Martin Metcalf: „Rozpracovali jsme pár skladeb, žádná ale nebyla dokončená. Například se už nepodařilo nahrát vokály. Musel jsem na velkou operaci oka, to mi sebralo spoustu času z mého života, navíc jsem za nějakou dobu musel na stejný zákrok i s druhým okem. Takže jsem měl v posledních letech jiné starosti. Nicméně mám v úmyslu znovu nahrát všechny naše věci , chtěl bych začít takříkajíc znovu od nuly. Mám pár písní, které se vyvinuly na zkouškách, taky bych rád vydal všechny věci z roku 1979,  které oficiálně nespatřily denní světlo. Nové skladby znamenají budoucnost. Jsem si jistý, že víš, že ’Guardian Angel’ od FIST je původně skladbou z repertoáru HOLLOW GROUND, jen s přepsaným textem od Keitha Satchfielda. Po nedávném vystoupení na Brofestu se nám vrátilo nadšení do práce, takže jsme začali nahrávat všechno rozpracované znovu od začátku."

Na rozdíl od jiných kapel, u HOLLOW GROUND se nikdy neměnila sestava:  Glenn Coates (zpěv), Martin Metcalf (kytara), Brian Rickman (baskytara) a John Lockney (bicí).

–

Jak již bylo zmíněno, zpěvák Glenn Coates se připojil FIST, viz samostatný profil. Martin Metcalf krátce spolupracoval s ex- AXISS / SARACEN kytaristou Stevem Dawsonem v BLUEPRINT. V letech 1985-1988 byl členem POWERHOUSE, což byla de facto reinkarnace GEORDIE po odchodu Vica Malcolma  – s původní rytmikou Tom Hill / Brian Gibson a zpěvákem Robem Turnbullem. Po vydání alba „Powerhouse“ hrál po boku Roba v klubových VISITOR. V DANGEROUS se znovu potkal s baskytaristou GEORDIE/POWERHOUSE Hillem. Později dal s Glenem Coatestem a kytaristou FIST, Davem Irwinem, dohromady SNATCH. Dalšími Martinovými štacemi byli THE WILDHEARTS a  WRENCH, kde mimo jiné působil i kytarista Nick Parsons z THE ALMIGHTY. Kolem roku 2000 se Martin Metcalf ocitl v reunionové sestavě FIST. Tou prošel i baskytarista HOLLOW GROUND Brian Rickman.

FIST

FIST byli de facto založeni v South Shields v dubnu 1978 pod názvem AXE v sestavě: zpěvák / kytarista Keith Satchfield, kytarista Dave Irwin, basista Dave Durey (brzy byl nahrazen Johnem Wyliem) a bubeník Harry "Hirošima" Hill. V září téhož roku natočili svůj první singl s názvem „S.S. Giro“.

Po krátce přestávce se mládenci vracejí na scénu v nezměněné sestavě, ale již jako FIST. Podepisují smlouvu s Neat Records a v dubnu 1980 vydávají singl „Name, Rank and Serial Number“ s přebalem Cronose z VENOM (Conrad Lant). Pochvalná recenze v Sounds a smlouva s MCA vzbuzovaly velké naděje. Vlažné přijetí debutového alba „Turn The Hell On“ (1980) – jak ze strany tisku, tak i posluchačů – znamenalo rozchod s MCA a návrat k Neat Records. Pro druhé album „Back With A Vengeance“ (1982) dochází k radikální obměně sestavy. U mikrofonu střídá Keitha Satchfielda Glenn Coates z HOLLOW GROUND, sestavu posiluje kytarista John Roach (ex-MYTHRA) a basák  „Pop“ Appleby. Z původních členů zůstal kytarista Dave Irwin a bubeník Harry „Hiroshima“ Hill. Dvojka byla melodičtější a propracovanější, kritika ocenila i absenci textových klišé (témata jako okultismus, anebo příběh stárnoucího boxera, rozhodně nepatří mezi běžná). Fanoušci bohužel změnu neocenili, a tak kapela končí.

V roce 2001 dává původní frontman Keith Satchfield dohromady novou sestavu. Nezůstalo jen u koncertů, kapela vydává v roce 2005 album „Storm“. Mezitím (2002) vychází reprezentativní 2 CD kompilace „Back With A Vengeance– FIST Anthology“, jež obsahuje vše, co kdy kapela nahrála, plus bohatou obrazovou přílohu. Zdravotní problémy některý členů reunionové sestavy bohužel záhy vedly k utlumení aktivit. Před dvěma roky se na cesty vydala sestava s Harrym Hillem, Normanem Applebym, Davem Irwinem a novým vokalistou Glenem S. Howesem (BLITZKRIEG, TYGERS OF PAN TANG, AVENGER).

ROCKSNAX

Už vím, proč se okresní výběrovka „Rocksnax“ tak moc líbila Larsovi Ulrichovi z METALLICY. Je to už na první náslech naprostá a pořádně žhavá pecka. Jak se píše na zadní straně LP: nahráno v listopadu ’80 In Three Hot Days n’Nights v Guardian Studio’s Durham, v produkci Terryho Gavaghana. 

HOLLOW GROUND nenechávají od první sekundy zeppelinovské „Rock On“ nic náhodě. Glen Coates tahá výšky až z paty, kapela za zády hraje nejenom od podlahy, ale dává na odiv svou dovednost i to, že má naposloucháno. „Fight with the Devil“ je už úsečnější, přesně jak si posthardrocková doba žádala. Přiškrabávaná rytmika i kytara, k tomu ale sekernické riffy, melodické vyhrávky a pilovitý Glen – paráda. Ve skvělé jízdě pokračuje i odsýpavá a současně melodická „Flying High“. Bezmála rushovská rytmika, žhavé Metcalfovo sólo, klenutý Coates. Čtvrtou peckou na vinylu je „The Holy One“. HOLLOW GROUND tentokráte oděli svůj sound do temnějšího sabbatovského hávu. I tak si ale našli prostor pro muzikantské chuťovčičky, především Martin Metcalf svou hrou září, jeho kytara má hlavu, patu, mozek, i srdce! Fakt nechápu náhončí labelů, jak mohli takovou kvalitu přehlédnout. Hluchoni, blbouni. Nebýt Larse…

SAMURAI z Newcastlu patří mezi totální zapomněnky. Jejich frontman, Steve Scott, vládne hrdelním, zvonivě drnčivým tremolem, jakých nemnoho. Především díky němu si tahle pětice musí podmanit každého NWOBHM archeologa. Na kytary soupeří Matt Rocks a Ian Wood, rytmiku tvoří Paul Buckton (baskytara) a Geoff Nixon (bicí). Celkový sound SAMURAI působí nabušeně a elegantně. Ač jsem pátral, jak jsem pátral, po SAMURAI ani stopy. Věřím, že jen prozatím…

SARACEN působí v sousedství SAMURAI a HOLLOW GROUND tak trochu jako Popelka. Ne, že by byli špatní, jejich sound na mě ale působí tak trochu nedotaženě, například převážně „twangující“ kytara Steva Dawsona je málo nabroušená, hraje schematicky a jakoby ve smyčce, to samé ve všech skladbách pořád dokola. Z průměru vytáhne SARACEN vokalista Lou Taylor, byť je na můj vkus moc halekavý. Zkrátka, Nové vlně britského heavy metalu neměli tito SARACEN co nabídnout. Lou Taylor se později stal členem BLIND FURY (zpíval na albu „Out of Reach“), PERSIAN RISK, SATAN, TOUR DE FORCE, ANGEL WITCH. V poslední době zpívá v cover bandu HEAVEN OR HELL. Zajímavé je jeho vystoupení v osmdesátiminutovém televizním dokumentu Garyho Wilkinsona „We Sold Our Soul for Rock n Roll“ (2011), kde po boku kolegy ze SARACEN, Steva Dawsona, a dalších muzikantů, objasňuje dobové souvislostí tvrdé rockové muziky v oblasti Newcastle – South Tyneside na přelomu sedmé a osmé dekády.

Jaromír Merhaut pro Spark 2015