ZEMĚTŘESENÍ 2: Epilog (2021)


Byť jde o třetí pokračování pocty Jiřímu Schelingerovi, svou stylově razantní kytarou, ctící tradice hardrocku a nepodléhající módním trendům, na sebe strhává pozornost Dodo Doležal, mozek i duše projektu. Nechci se rouhat, ale takhle kdyby tehdy zněl Jirka a Ringův band... Co si budeme namlouvat, především desky se nemohly soundem poměřovat se světovou špičkou, byť na jevišti zněl v hardrockové části programu Čechův ansámbl obstojně.

Dodo rozvinul Jiřího odkaz způsobem z něhož chvílemi až mrazí, byť na převtělení nevěřím. Na kazetách existující skladby podal s pietou, zhudebnění „Anděla smrti“ pak v duchu nejlepších sabbatovských tradic.

Mě osobně nejvíce potěšila šamanská adaptace „Oh Well“ z FLEETWOOD MAC. Osudový riff nedávno zesnulého Petera Greena ční jako nejvyšší monolit ve skalnatém městě. Zaříkávání Mladena Djelmo, postavené na Schelingerově proroctví, přináší v titulní skladbě tíživou osudovost, jež nás nutí klást si otázky…
LP „Epilog“ považuji za nejlepší možné završení holdu Jiřímu Schelingerovi. Rozsahem mini, hudbou a nasazením maxi. Podobě jako „Rising“ od RAINBOW, čímž vzdávám Dodovi hold nejvyšší možný.

Jaromír Merhaut pro Spark 2021



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

MADE IN REPERTOIRE RECORDS: GRAVY TRAIN, BAKERLOO, QUATERMASS

Obrázek
Repertoire Recorda  byla  malá vydavatelská firma, zaměřená na reedice mého gusta. V katalogu měla 200 interpretů a do tisícovky alb. Mezi jinými figurují jména jako BIRH CONTROL, BLACK WIDOW, FUZZY DUCK, GENTLE GIANT, MAY BLITZ, MOUNTAIN, SPOOKY TOOTH, YARDBIRDS. Její řada REPUK byla zvukově i provedením to nejdokonalejší, co se dodnes dá v této oblasti sehnat za pozemské peníze. [Perex editován 2020] GRAVY TRAIN Originalita britských rockových hledačů GRAVY TRAIN byla vystavěna na kontrastu takřka všudypřítomné hravé flétny, úporně tlučených bicích a valivě zkreslené kytary. Nervní skřípavý škrcený hlas Normana Barratta pak osobitost soundu podtrhoval. Mně osobně zní jejich folk/heavy jako JETHRO TULL přikovaní k IRON BUTTERFLY. U zrodu GRAVY TRAIN stál Norman Barratt, známý jako kytarista a zpěvák, co vystřídal Jimmiho Pagea v LORD SUTCH & HEAVY FRIENDS, podivuhodného to seskupení kolem již zemřelého ulítlého sixties excentrika Davida Sutche. Norman se narodi...
číst dál ...

LOVELY DAYS: (21.–22. 7. 2006, ST PÖLTEN, RAKOUSKO)

Obrázek
Tak mám za sebou svůj Woodstock a sem šťastné jako Venclovský... Nic nevadí, že jsem kosmickým paprskometem přismahlej jako špatně opečený prase, nohy mám snad urvané v kyčlích a znovu přibité z boku k prdeli kramlema, v uších mi hučí bučí, v rozkroku mám kvalitně zapařenej fosforeskující lišej, smrdím jako cap, oči pálí, a právě jsem vypadnul z home-toi-toi. Jen si mě mučte a trapte, viděl jsem Rychlé šípy… tak nějak blaze mi je.   Vyrazili jsme s tříhodinovou rezervou v pátek ráno, v osm, díky půjčenému satelitnímu navigačnímu systému jsme se obratně vyhnuli placené dálnici a dorazili na místo asi jen o pět hodin později oproti plánu.   Takže Ten Years After a Canned Heat v prdeli. První mě nemrzeli, bez Alvina to jaksi nemůže být ono. Uhrkaní Stranglers nejsou moje krevní skupina, takže první zářez na lovely pažbě byl věčný romantik Donovan s květinovými vymalovánkami. Nechápu jeho povrchní přirovnávání k Dylanovi. Hudba, texty i osobnost obou jsou...
číst dál ...

AC/DC: Power Up (2020)

Obrázek
DOBŘE OCHUCENÝ TATARÁK  Mudrovat o AC/DC je jako chtít pitvat tatarák. Syrový maso a vejce, plus něco koření, nic víc – a jsou z vás závisláci. AC/DC je to samé v notách, dvě tři suroviny/ingredience a všichni Mišelíni světa se můžou jít se šnekama a jinýma serepetičkami schovat do špajzu.   Takže narychlo a deníčkově. V úvodní „Realize“ je za firemní ostří pily jednoznačně Brian, byť se slyšitelně potýká s věkem zúženým hlasovým rejstříkem. Angus a ostatní naštěstí v pozadí mažou, co to dá, překvapí vrstevnaté aranže, je zkrátka co poslouchat. „Rejection“ dusá v o něco pomalejším rytmu, soundu opět na první signální dominuje Brian, přidává se typický Angusův riff, celkově je skladba syrovější úpornější než otevírák. Milým zpestřením je pro mě osobně Brianův půl sekundový GEORDIE ocásek. Svěží „Shot In The Dark“ uvítala natěšené fanoušky prvního října třicetisekundovým úryvkem, o týden později byla na virtuálních pultech celá. Klasická AC/DC fazóna. S...
číst dál ...

SPOOKY TOOTH: ZUB, CO NIKDY NEBOLÍ (2)

Obrázek
Zatímco na Spooky Two se shodnou všichni fanoušci skupiny, následující – po odchodu Grega Ridleye k Humble Pie – s novým basákem Andym Leighem (vystřídal epizodního Boba Griffina) realizovaný titul Ceremony (leden 1970), vydaný pod hlavičkou Spooky Tooth with Pierre Henry (francouzský elektronický experimentátor z okruhu Les Yper Sound), byl přijat s rozpaky, asi jako Deep Purple s londýnským symfoňákem. Bizarní úlet do neznáma se Spooky Tooth prostě nevyvedl, fanoušci nezareagovali jednotně, spousta z nich tuto podobu Spooky Tooth zavrhla. Dnes se již ví, že se původně vůbec nemělo jednat o album Spooky Tooth. Pierre Henry, který si chtěl vyzkoušet něco nového, požádal skupinu, aby pro něj dala dohromady několik skladeb. Nápadu se chytil Gary Wright, ostatní mu vypomohli, a takříkajíc přes noc nahráli základy a vše poslali Henrymu, ať se s tím nějak vypořádá. A najednou bác, na trhu se objevilo nové album Spooky Tooth, na kterém původní základy Henry dop...
číst dál ...

ALUSA FALLAX

Obrázek
Symfonický 70´s rock z Itálie. Ve své době i.v Itálii málo známá (v ČSSR vůbec) skupina, dnes díky internetu znovu takříkajíc nalezená. 1969, Miláno. Hráč na klávesy, student hudební akademie Massimo Parretti shání muzikanty, kteří by spolu s ním zahráli jeho školní skladbu. Vzpomene si na spolužáka Guida Gabeta, jenž právě vstoupil do Gli Adelfi, kapely tří bratří Cirlů. Massimo je navštěvuje ve zkušebně, a bylo rozhodnuto. První společnou nahrávku Dedicato a chi amo had se podařilo distribuovat jen místně, prodalo se pár tisíc kusů, což tehdy na kariéru nestačilo. Massimo opouští představy o kariéře aranžéra a skladatele vážné hudby, a stává se kmenovým členem skupiny. Vznikají Alusa Fallax. Skupina hrála i takzvané zábavovky, jinými slovy, rozjařené mládeži k popíjení, občas i tanci. Vlastním repertoárem se jí dařilo přimět rozdováděnou mládež i k poslechu. Pro vývoj skupiny byla tato zkušenost zcela zásadní, pomohla jí najít umělecky hodnotný, osobitý, a přitom posluchačsky vstříc...
číst dál ...

MICHAEL SCHENKER: Hank Marvin hardrockové kytary

Obrázek
Michael Schenker je pro mne nejenom vrstevníkem stejného ročníku (1955), ale hlavně Hankem Marvinem (pro mladší, kytarista předbeatlesovských Shadows) hardrockové kytary, stačí si poslechnout instrumentálku „Lipstick Traces“ z alba „ Phenomenon “, to je čirá pocta velkému vzoru. Jasný zvučný tón, melodie políbená shůry, elegantní vybroušená technika. Zejména zamlada patřil mezi kytarové tahouny a celebrity světového formátu. Stále má co nabídnout, a i když v posledních deseti, patnácti letech viditelně ustoupil ze světel mediálních reflektorů, vydává desku za deskou, přitom žádné vycpávky, aspoň jsem doposud na žádnou nenarazil. Když jsem měl pro Klenoty vybrat osm reprezentativních kousků bohaté Schenkerovy kariéry, zkombinoval jsem tutovky s méně známými kousky. Jakýkoliv výběr je při Michaelově talentu a pracovitosti děravý jak ústa staré ženy, podotknul by Vinnetou. Jenom letmý pohled na internet prozradí, že Michael má na lubu svého Gibsona Flying V kolem stovky zá...
číst dál ...

Jiří Černý 85

Obrázek
OSOBNÍ VYZNÁNÍ ŠÍLENÉHO ROCKERA „Z ticha a dálky se ozve velebný akord — snad Moogova syntezátoru — a jak se blíží, neměnný, jen sílící, jako by se před člověkem rozestupovala země. Dlouhé minuty jej slyšíte, jediný, ale vidíte barvy jak ze sna, co vás prostoupí celého. Mellotron se přidá trubkovým tónem s něžnými melodickými pozdravy — ta země klávesového elektrického akordu se rozevírá stále — a španělská kytara v pastýřském dvojzpěvu sama se sebou už chystá odvanutí horké vidiny a příchod lidského slova: ’Vzpomeň si, když jsi byl mladý, zářil jsi jako slunce. Zazáři, ty bláznivý démante. Teď máš v očích divný výraz, jako černé díry na obloze. Zazáři, ty bláznivý démante.’“ Slova stejně krásná a podmanivá jako úvod Wish You Were Here… V paměti navždy nosím Jiřího vyznání Pink Floyd v branách kvadrofonního svítání ze zářijové Melodie roku sedmdesát šest, jež se stalo spolu se stonásobným poslechem alba majákem na konci zeleného tunelu základní vojenské služby. A Jiřího nabídka na tyk...
číst dál ...

NEUSCHWANSTEIN

Obrázek
Neuschwanstein není jen uchvacujícím symbolem ušlechtilého bláznovství, tyčícím nad bavorským městečkem Füssen, ale i skupina, která stvořila jednu z nejkrásnějších artrockových desek, co znám. Je to i příběh o tom, jak je vše relativní a jak málo znamená být novým prorokem, když nejste ve správnou dobu na správném místě… V roce 1971 zjistili v německém Saarlandu dva studenti, Thomas Neuroth a Klaus Mayer, že mají společnou zálibu v symfonickém artrocku i klasické vážné hudbě. Netrvalo dlouho a založili skupinu Neuschwanstein, pojmenovanou podle pohádkově romantického zámku Ludvíka II. Thomas se ujal kláves, Klaus flétny a syntezátoru. Dalšími členy se stali baskytarista Uli Limpert, kytarista Udo Redlich, bubeník Thorsten Lafleur a houslista Theo Bush. V prvním období se instrumentální skupina zaměřila na přehrávání osvědčeného repertoáru britských ikon klávesového classical rocku, mezi jinými i Ricka Wakemana. Během krátké doby ale Thomas s Klausem začali...
číst dál ...

PŘÍBĚHY PROGRESIVNÍHO ROCKU (III)

Obrázek
ZÁZRAČNÁ ARTROCKOVÁ PĚTILETKA  První polovina sedmdesátek je právem považována za nedílnou součást zlatého věku rockové progrese. Rock se v průběhu druhé poloviny šedesátých let rozvinul do nebývalé šíře. Přechod mezi šestou a sedmou dekádou byl ve znamení konstituování jednotlivých subžánrů. Rockovou progresi s příměsemi postupů tzv. artificiální hudby, ale i folku, zastupoval především art rock, částečně i hardrock. Spojování rocku s jazzem se označovalo jako jazz rock a fusion music. Avantgardní a experimentální rock si nadále udržoval svou nespoutanost a zvídavost. Sixties psychedelie měla své pokračování zejména v germánském krautrocku. Svět rocku byl nekonečný… ART ROCK Připomeňme si, že klasický art rock se vyznačoval včleňováním prvků artificiální hudby. V jeho žánrových podskupinách označovaných jako classical rock a baroque rock pak dokonce přímým přebíráním témat vážné hudby. Takový přístup vyžadoval muzikantské mistrovství, smysl pro kompoziční ...
číst dál ...

Vernon Joynson: The Tapestry Of Delights (Bas-Bel)

Obrázek
THE BASKERVILLES Personnel: PETER BERRYMAN vcls A LESTER DINNEY drms A WILL SLAT ER gtr A BRIAN TATUM organ, vcls A RED ? bs A Skupina hrála harmonickými vokály dochucený R & B. Vyvinula se  z Brian and The Comets. Mládenci údajně byli chráněnci Phila Maye  z Pretty Things. Rozešli se v roce 1966. Brian Tatum pokračoval v Feel For Soul a Mooche. Otázkou je, zda-li Pete  Berryman není totožný s členem The Famous Jug Band. BASKIN AND COPPERFIELD Personnel: JOHN RICHARDSON ALAN WILLIAMS 45s: 1 Long And Winding Road/Beautiful Blue Eyes (Decca F 13053)1970 Tidal 2 I Never See The Sun/Stranger On The Ground (Decca F 23079)  1970 3 Moonbeams/Long Grass (Decca F 23131) 1971 4 Roly Poly/We Got Love (Decca F 23174) 1971 Richardson a Williams si později užili slávu s The Rubettes. Coby Baskin  a Copperfield byli jednou z londýnských verzí Simona a Garfunkela. Debutový singl obsahoval předělávku Beatles. THE BATS Personnel: PA UL DITCHFIELD bs A JIM DUNNING ld gtr A...
číst dál ...