rock+

Předem dobrovolně přiznávám, že i na Pink Floyd jsem vyrůstal a mám rád všechny jejich vývojové etapy: úvodní barrettovskou psychadelickou z konce 60.let, experimentující z počátku seventies, navazující artrockovou trilogii, i „závěrečnou“ depresivní dvojku: patetickou Zeď , plus zatracovaný dovětek Final Cut .  Post-watersovské, homeopaticky stále více ředěné, opusy taky můžu. Koncert Rogera Waterse, dlouholetého mozku a diktátora skupiny, jsem tedy vnímal jako završení jednoho ze snů mládí, vidět a slyšet Pink Floyd naživo, jak však realita káže, aspoň na etapy, po částech.   Přidám malinkou totalitní vsuvku . 24.3.1987, tedy v době nástupu takzvané perestrojky, jsem uspořádal pod hlavičkou CV SSM Fatra Napajedla – jinak to nešlo - poslechový večer z kompaktních disků. Hráli se mj. Dire Straits, Chris de Burgh, Deep Purple, Mozart, Queen, Marillion... Pár dní na to si nějaký milicionář stěžoval na bojovém výboru své rodné Strany na záškodnickou „západní propagandu“ pod hlavičkou SSM

Kolik z mnoha tisíců a tisíců rockových klávesáků rozpozná sluchem i laik? Deset? Možná. A z těchto deseti hraje, či hrálo hardrock? Dva. A kdo z těch dvou autorsky dominoval své kapele? Jeden jediný: Ken Hensley Stylotvorná, ústřední osobnost klasických URIAH HEEP, autor naprosté většiny jejich věčných písní. Milovník hudební klasiky, fotbalu, rychlých aut, praktikující křesťan, světoobčan. Narodil se v Londýně 24.srpna 1945, jako Kenneth Hensley. V roce 1955 se s rodiči, třemi bratry a sestrou přestěhoval do Stevenage, Hertfordshire. Ve dvanácti se začal seznamovat s kytarou, pomocníkem mu byla příručka Berta Weedona. První vystoupení se školní skupinou se odehrálo v roce 1960. Coby mladý teenager prošel pop soulovými a rhythm&bluesovými soubory THE BLUE NOTES, KEN AND THE COUSINS a KIT AND THE SARACENS. Poslední jmenovaný se v třiašedesátém přejmenoval na THE JIMMY BROWN SOUND a údajně pořídil i několik záznamů. V roce 1965 spoluzakládá THE GODS, první zásadní skupinu svéh