Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem 1969

1969 12: ROLLING STONES – V ALTAMONTU ZVONEC, ŠEDESÁTKOVÉ POHÁDKY KONEC

Obrázek
Altamont, konec devětašedesátého, krvavá skvrna na mytickém období rockových dějin. Kdo ale mohl v Madison Square Garden i jinde na předcházejících koncertech ROLLING STONES tušit, že za pár týdnů symbolicky skončí smrtelným bodnutím naivní sen o lásce a míru. Snad jen Ďábel sám… Vše přitom vypadalo tak nadějně, ROLLING STONES se na americkém turné postupně sehrávali v novém soundu, a newyorské koncerty je na albu „Get Yer Ya-Ya´s Out!“ zachycují v historicky nejlepší formě. OTEVŘENÉ LADĚNÍ I MYSL 27 a 28. listopadu 1969, pár dnů před vydáním úžasného „Let It Bleed“, ožila slavná newyorská hala nejen stonesovskou klasikou. Je požitkem poslouchat živočišného B. B. Kinga, zastiňujícího dokonce i expresivní manžele Turnerovy, kteří přitom byli na pódiích vždycky jako doma. Původní záměr, vydat záznam jako dvojalbum včetně hostů, ztroskotal na nezájmu lidi z Decca. Kdo je prý B. B. King …  Zcela zásadní pro celkový koncertní sound amerického turné ROLLING STONES, zahájeného v listopadu 196

1969 11: CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL – BÁJEČNÝ BAYOU DOMŮ I NA CESTY

Obrázek
„Především je to rokenrol“ John Fogerty     Jeden čas jsem v autě trávíval na desítky hodin týdně. Nebylo, a dodnes pro mě není, lepší muziky za volant, než cokoliv od CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL. Jejich písničky navodí pohodu, rozradostní vzpomínkami, a tím, jak vás nutí si nahlas notovat spolu s nimi, nedovolí usnout. Bigbít na „první signální“, u něhož k požitku netřeba dumat nad významem slov ani provedením toho či onoho tónu. Krídensi, jak se jim familiérně říkalo, si okamžitě získali masovou popularitu i v ČSSR, byť rozhlasovou Houpačku už nestihli, protože ta byla bolševikem zrušena na jaře devětašedesátého, ještě předtím než vystartovala ke hvězdám „Proud Mary“. Rockeři se zprvu rozdělili na dvě skupiny, pro jedny byli CCR bezmála dechovkou, pro druhé muzikou, co je radost poslouchat. Dnes Fogertyho a spol. neuznávají jen poslední kusovky. – Zemitý zvuk pochází podle samotného zakladatele a leadera kapely z Louisiany. Odráží vícero vlivů: blues, rock, country, cajun. Podstato

1969 10: FLEETWOOD MAC / THEN PLAY ON – EPOCHÁLNÍ GREENŮV POKUS O ART BLUES

Obrázek
Britské modrooké blues vesměs vycházelo z osvědčených černých receptů. Počínaje Alexisem Kornerem, Johnem Mayallem a konče poslední předzeppelinovskou verzí THE YARDBIRDS. Rhythm & Blues si přivlastnili raní ROLLING STONES, THE ANIMALS, mladičký Rod Stewart i FLEETWOOD MAC Petera Greena, génia s nezaměnitelným tklivým kytarovým tónem. Coby čerstvě přeškolený baskytarista dokázal nejenom koncem šestašedesátého nahradit zbožňovaného avšak nevyzpytatelného Erica Claptona v Mayallových THE BLUESBREAKERS, ale okamžitě zaujmout bluesové gurmány i kolegy na obou stranách Atlantiku. „ Má nejsladší tón, jaký jsem kdy slyšel. Jediný, při němž mě polil studený pot,“ složil Peterovi poklonu sám B. B. King. Jedenadvacetiletý zádumčivec ovšem dokázal na pódiu předvést i pravou kovářskou výheň, snad jako odpověď všem křiklounům z hlediště, dožadujících se Claptona. Jak širokou paletou kytarových barev a nálad Peter Green vládnul, lze slyšet například na nedávno vydaném archivním záznamu „John Ma

OMEGA – 10000 LÉPÉS: PERLEŤOVÝ ROCK Z PĚNY DUNAJE

Obrázek
Byla velká tuzemská popularita maďarské Omegy pouze z nouze ctnost, coby důsledek nedostupnosti západního rocku, anebo měla její hudba něco víc do sebe? Na jednu stranu je jasné, že kdyby naše gramoprodejny přetékaly Uriášema, Párplama, Zepelínama, Pinkflodama, byla by Omega jen jednou skupinou z mnoha. Jenže, i když ne oficiálně, tak bigbít zpoza opony pronikal i do poslední československé Horní Dolní, a přesto Omega obstála, a při jakémkoliv jejím koncertu v Česku anebo na Slovensku si publikum s kapelou notuje při všech skladbách.   Počátkem šedesátých let se navzdory vládnutí Kádárova kolaborantského režimu dostal rokenrol i do Budapešti. Imperialistická subkultura, jak byla nová muzika hanlivě označována, přivedla za pár let k muzicírování na desetitisíce mladých. „Založit kapelu byl výborný nápad jak se nenudit. Akorát, že nikdo z nás neuměl hrát na nic, absolutně nám to nevadilo, kdo na co bude hrát jsme si vylosovali,“ zavzpomínal Kóbor s úsměvem v roce 2010 na přelom padesátý

1969 09: ABBEY ROAD – POKLAD NA KONCI MAGICKÉ CESTY

Obrázek
George Martin (producent, pátý Beatle):   Let It Be byla nešťastná deska, i když na ní bylo pár skvělých písní, a já si opravdu myslel, že to znamená konec Beatles a že už s nimi nikdy víc nebudu pracovat. Říkal jsem si, jaká je to ostuda, dopadnout takhle. Takže mě dost překvapilo, když mi Paul zavolal a řekl: Jdeme dělat další desku, chceš ji produkovat? A moje okamžitá odpověď byla: Ale jedině, když mě necháte ji produkovat tak, jak jsme to dělali dřív. A on: To taky chceme. A já: I John? – Jo, namouduši. Tak jsem řekl: Jestli to opravdu chcete, tak to zase dáme dohromady. A byla to velice šťastná deska. Tuším, že to bylo i proto, že všichni věděli, že je poslední. Při příležitosti padesátého výročí vydání poslední společné práce nejvýznamnější kapely poprockových dějin, alba „Abbey Road“, nastal nejvyšší čas uvést BEATLES i na stránkách Sparku. Fab Four zkraje své kariéry transformovali odkaz rokenrolu do bigbítu, aby se záhy stali vůdčí silou široce sdílené rockové progrese. „Abb

1969 08: DECIBELY WOODSTOCKU PŘEHLUŠENÉ STŘELBOU MILICIONÁŘŮ

Obrázek
V Americe se od patnáctého do osmnáctého odehrával největší festival hudby v dějinách, opravdový svátek mládeže, a v ČSSR o pár dnů později stříleli do jejich vrstevníků milicionáři i jiní zfanatizovaní pohůnci režimu. Mezigenerační porozumění a mírové poselství versus zášť a msta. Woodstock symbolicky završil dekádu zásadního celosvětového přerodu hudby i společnosti. Střelba Čechů do Čechů pak definitivně pohřbila poslední zbytky nadějí pražského jara osmašedesátého   PRŠELI PSI A KOČKY  [Miloš Skalka] Dejme před všemi soudobými rozborkami a ponaučeními slovo autentickým vzpomínkám jednoho z mála československých účastníků festivalu, Miloši Skalkovi. „Pršeli psi a kočky“ se jmenoval jeho článek v dvacátém prvním čísle Aktualit Melodie z října 1969. Z něj vyjímáme:   „C'mon people now Smile on your brother Everýbody get together Try to love ona another Right now!   Pojd'te lidé Smějte se na sebe Dejte se dohromady Mějte se rádi Teď hned! burácelo stereo zařízení najatého mikr