OMEGA – 10000 LÉPÉS: PERLEŤOVÝ ROCK Z PĚNY DUNAJE

Byla velká tuzemská popularita maďarské Omegy pouze z nouze ctnost, coby důsledek nedostupnosti západního rocku, anebo měla její hudba něco víc do sebe? Na jednu stranu je jasné, že kdyby naše gramoprodejny přetékaly Uriášema, Párplama, Zepelínama, Pinkflodama, byla by Omega jen jednou skupinou z mnoha. Jenže, i když ne oficiálně, tak bigbít zpoza opony pronikal i do poslední československé Horní Dolní, a přesto Omega obstála, a při jakémkoliv jejím koncertu v Česku anebo na Slovensku si publikum s kapelou notuje při všech skladbách.

 

Počátkem šedesátých let se navzdory vládnutí Kádárova kolaborantského režimu dostal rokenrol i do Budapešti. Imperialistická subkultura, jak byla nová muzika hanlivě označována, přivedla za pár let k muzicírování na desetitisíce mladých. „Založit kapelu byl výborný nápad jak se nenudit. Akorát, že nikdo z nás neuměl hrát na nic, absolutně nám to nevadilo, kdo na co bude hrát jsme si vylosovali,“ zavzpomínal Kóbor s úsměvem v roce 2010 na přelom padesátých a šedesátých let pro slovenskou televizi.

Jen v Budapešti se počet amatérských kapel v letech 1962-64 odhaduje na 250! Zejména mezi mladými gymnasisty a vysokoškoláky si bigbeat získal obrovskou popularitu.

A tak 23. září 1962 vystoupila na Technické univerzitě sestava složená z členů dvou souborů, Ciklon a Próféta. Na pódiu podle některých pamětníků byli: Benkő László „Laci” (zpěv, klavír, flétna), Kóbor János „Mecky” (zpěv, doprovodná kytara), Kovacsics András „Öcsi” (sólová kytara), Künsztler Tamás „Próféta” (bicí), Varsányi István „Gergely” (baskytara). Následoval běžný kolotoč výměn muzikantů i převzatého repertoáru. V sestavách se čas od času objevovaly i dívčiny, první byla od roku 1963 Zsuzsa Konc, další například Mária Wittek, později Omega doprovázela mimu jiné Saroltu Zalatnay. Nic nenapovídalo tomu, že vzniká východoevropský rockový fenomén, a že z Jánose nebude architekt, i když studoval s vyznamenáním.

V roce 1964 Omegu doplnil nový bubeník József Laux, Kóborův spolužák z gymnázia, skupina se začalo výrazně prosazovat, o dva roky nahrává svou verzi stoneovské klasiky Paint It Black. V pětašedesátém poprvé vystupovala na Slovensku.

OMEGA NA EXPORT?

V sedmašedesátém se složení ustálilo do podoby klasické sestavy: klasickou sestavu: László Benkő (rohy, klávesy, zpěv), János Kóbor (zpěv, kytara), József Laux (bicí), Tamás Mihál (baskytara, zpěv), György Molnár (kytara), Presser Gábor (klávesy, vokály). Omega se v téže době odhodlala k vlastnímu repertoáru a srovnala tak krok se svou největší konkrencí, kapelami Illés a Metró.

Hlavním skladatelem se stal Gábor Presser, původní textaře, Istvána S. Nagyho a Istvána Verebese, brzy nahradila Lauxova manželka Anna Adamis.

Milníkem v historii skupiny se stalo pozvání Jona Martina, manažera Spencer Davis Group, do Anglie. Kapela absolvovala pod dementními názvy Omega Red Star a Omega Red Star from Hungary sérii vystoupení, dokonce nahrávala pro label Decca. „Snažili jsme se zpívat v angličtině. Nebylo to dobré. Byla tam spousta vynikajících kapel, Led Zeppelin, Jimi Hendrix, nejen Beatles, Stones, The Who a tak dále. Pomyslel jsem si, co tady děláme? Pojeďme domů,“ vzpomíná na Anglii Kóbor, a přidává: „Dobrou radu nám dal jeden mladý klávesák, Keith Emerson se jmenoval – ,Udělejte něco vlastního, vůbec nemyslete na to, co se tu děje.’ Pochopili jsme, že nemůžeme dělat ,anglickou’ hudbu lépe než samotní Angličané.“ A když jednou při svých toulkách od Animals pronajatými dvěma Fordy Transity narazili na benzínce na Daltreye, Townshenda a Entwistla, čili ¾ The Who, dostali další ťafku, „Maďarsko, Maďarsko, Maďarsko? Něco takového neexistuje,“ zaznělo. „Ale jo, někde v Rusku,“ upřesnil Pete Townshend. „Bláznivý zážitek,“ uzavírá Kóbor.

Rudý dráp si ale mládence našel a přinutil k návratu. Satisfakcí, po česku zavřením huby, bylo nahrání prvního alba Trombitás Frédi és a rettenetes emberek (1968). Mimochodem, šlo prý o vůbec první samostatné LP jednoho umělce v Maďarsku.

Nebyla to však dobrá deska. Eklektická břečka bez vlastního ksichtu. Jaromír Tůma album zmínil ve svém Světu u mikrofonu [Melodie 1970/4, str. 113], a nemazlil se s ním: „Už při prvních tónech desky jsem si vzpomněl na náš Olympic – jednoduché, více méně melodické písničky, spíše rychlejšího tempa […] V porovnání s naší skupinou, natož pak s anglickými snímky, však narazíme na sníženou technickou kvalitu nahrávek a hlavně na značnou nečistotu v práci skupiny. Nástroje a často i vokály neintonují, hojné jsou i rytmické chyby – skupina asi nebude na koncertech příliš dobrá a posluchač si musí zvyknout na nějaké to ,zatahání za uši‘.“

SPOUSTA KROKŮ KE SLÁVĚ

Vše u mnohých napravilo dalších 10000 kroků Omegy, čili LP 10 000 lépés. Bezpochyby jedno ze zásadních rockových alb celého východního bloku.

Rozverné, již ale povedené, písničky zastupuje dvojice Petróleum lámpa a 1958-as boogie-woogie klubán. Petrolejová lampa má v repertoáru Omegy dodnes výsostné místo. Někdy koncert otevírá, při jiném turné roztančí finále, které ale již navěky patří dívce s perlami ve vlasech – Gyöngyhajú lány, nejslavnější skladbě bohatýrů od Dunaje, na 10 000 lépés zařazené hned za lampou. Nosná balada získala mimo jiné o rok později i ocenění na festivalu populárních písní v Tokiu, kde ji předvedlo trio Kóbór, Presser, Laux. Zpěvák celý v bílém vyčníval při defilé finalistů nade všemi o hlavu, podle mě nejenom postavou. Na výběrovém LP The First Tokyo International Popular Song Festival je u Pearls In Her Hair dokonce uvedeno Janos KoberJ Skladbu převzal a zxxrvil kdekdo, Frankem Schöbelem počínaje a A.B. konče.

Na desce jsou ke slyšení nejenom halekačky a lyrické kousky. Například Tékozló fiúk je členitý progresivní opus s masivním riffem, gradovaná titulní píseň Tízezer lépés zaujme kontrastem ďábelské kytary s hypnotizujícím doprovodným chorálem, závěrečná Félbeszakadt koncert pak má parametry hybné hardrockové stadiónovky.

Psychedelický přebal (první rozkládací v Maďarsku) s rozostřenými nejasnými portréty členů skupiny měla na svědomí dvojice Mester Miklós (grafik) a Zaránd Gyula (fotograf).

Krátce po vydání LP byl odvysílán i půlhodinový televizní medailon Tízezer lépés – Omega Show v podobě sady filmových písniček, jak se říkalo videoklipům. A Omega zahájila vítězné tažení napříč kontinentem, byť přehrazeným železnou oponou.

–

Douška. Když v roce 1971 opustili sestavu Presser, Adamis i Laux, a vznikla supergroup Locomotiv GT, prorokovali mnozí konec Omegy. Nebyl…

Jaromír Merhaut pro Rock History 1969

P.S. 2020

R.I.P. László Benkő (1943-2020)