Švédská ocelářská melodika
má stále zvuk. Geff je nový projekt kolem kytaristy Ralfa Jedestedta. Sestavu
kompletuje zpěvák Göran Edman, drummer Anders Johansson, klávesák Mats
Olausson a basák Per Stadin. Podle proma samí pamětníci od Yngwie Malmsteena, Johna
Noruma , Jeana Beauvoira, z Hammerfall, Silver Mountain, Snake Charmer, Glory,
Brazen Abbot, A.R.K.
Elegance, švih, spád a
fůra hard&heavy melodiky. Úvodní Xtacy
je jak nějaká zapomněnka od starých Pretty Maids. Geff ve velké části
skladeb slyšitelně navazují na linii Deep Purple, Rainbow, Yngwie, viz Fruits Of Life, Living Generation, anebo Pennywise
And Pound Foolish, Innervations,
kde všude se Edman pevně vine a předvádí kolem hlavního motivu jak starý bílý had. Svižný samospád Land Of The Free je až nakažlivý, souboj
kytary a kláves dává vzpomenout na Highway
Star, ideální doprovod k reklamě na nějaký sporťák, fičák. Jeden dva kousky jsou na pokraji klišé,
kývačka Mr.Cain je asi tak stou
reprízou téhož svůdného motivu. V hutné melodické riffárně Fool´s Paradoxe se Göran na můj vkus místy příliš zalyká, svůj part přehrává,
jinak je to ale gruntovní kusanec. Výstavní bombastická, členitá předváděčka Crusaders je vrcholem alba. Kdyby se jí
ujal takový Dio…
Kdo má rád klasiku, silné
melodie, umí ocenit sehranou partu i zdobná namachrovaná sóla, a nevadí mu
častá dejavu přebíračka, bude výsostně spokojen. I já, co se týče mladé muziky
starý pesimista, jsem nakonec podlehnul.
Jaromír Merhaut pro Spark 2009
Komentáře
Okomentovat