AINIGMA


Obskurní trio je encyklopedicky řazeno mezi temné a těžké německé progresivisty počátku 70. let. Zcela zapomenutá Ainigma z bavorského Garmisch-Partenkirchenu přitom byla „teenagerským boy-bandem“ s věkem členů pátnáct, sedmnáct let. 

Působila krátce v letech 1972-74 a vydala jediné album Diluvium (1973.)
Svým obhrouble syrovým, hardrockově bluesovým soundem, postaveným na robustní nabustřené kytaře a mohutných hammondech, se jasně vymezovala vůči krautrockovému mainstreamu.
Ainigma částečně připomínala Frumpy, jejich pojetí psychedelie odkazovalo směrem k Necronomicon, žulově hmotný kytarovo varhanní sound s dlouhými instrumentálními mezihrami evokoval Vanilla Fudge.
Jediné album bylo nahráno ve čtyřech dnech na přelomu dubna a května 1973 v PFS studiu.
Willy Klüter (1955) po maturitě krátce studoval hudební vědy, pak dal přednost profesionální kariéře (muzikál Hair, skupina Gold, John Kincade), otevřel vlastní Graffiti Tonstudio, a dnes je uznávaným mnichovským producentem.

Obsazení
Willy Klüter (klávesy, zpěv)
Wolfgang Netzer (kytara, baskytara, dopr. zpěv)
Michael Klüter (bicí)
Freise Michael (akustická kytara) (jako host)

Diskografie
Diluvium (1973) Arc ALPS 151715 (privátní výlisek)
Z několika CD reedic je nejlepší od Garden of Delights (CD118), kterou remasteroval sám Willy Klüter.

Skladby Diluvium (1973): 1. Prejudice 5:35 / 2. You Must Run 7:30 / 3. All Things Are Fading 5:14 / 4. Diluvium 17:56
Produkce Refugees pro Little Wing

Jaromír Merhaut pro Rock+ 2009

P.S. 2020
K poslechu v CD kvalitě je reedice Bellaphon Records (2012)



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vernon Joynson: The Tapestry Of Delights (Bas-Bel)

Obrázek
THE BASKERVILLES Personnel: PETER BERRYMAN vcls A LESTER DINNEY drms A WILL SLAT ER gtr A BRIAN TATUM organ, vcls A RED ? bs A Skupina hrála harmonickými vokály dochucený R & B. Vyvinula se  z Brian and The Comets. Mládenci údajně byli chráněnci Phila Maye  z Pretty Things. Rozešli se v roce 1966. Brian Tatum pokračoval v Feel For Soul a Mooche. Otázkou je, zda-li Pete  Berryman není totožný s členem The Famous Jug Band. BASKIN AND COPPERFIELD Personnel: JOHN RICHARDSON ALAN WILLIAMS 45s: 1 Long And Winding Road/Beautiful Blue Eyes (Decca F 13053)1970 Tidal 2 I Never See The Sun/Stranger On The Ground (Decca F 23079)  1970 3 Moonbeams/Long Grass (Decca F 23131) 1971 4 Roly Poly/We Got Love (Decca F 23174) 1971 Richardson a Williams si později užili slávu s The Rubettes. Coby Baskin  a Copperfield byli jednou z londýnských verzí Simona a Garfunkela. Debutový singl obsahoval předělávku Beatles. THE BATS Personnel: PA UL DITCHFIELD bs A JIM DUNNING ld gtr A...
číst dál ...

GRAND FUNK RAILROAD: JSME AMERICKÁ KAPELA – A KDO JE VÍC!

Obrázek
Tak nějak vnímám přetrvávající oblibu čtyřicet let staré pecky „We’re An American Band“ u dalších a dalších zámořských rockerů. Je to de facto jejich hymna, která ztělesňuje americký, na naše vnímání až zbytnělý patriotismus. Naposledy ji dostal do širšího povědomí Rob Zombie. Existují skladby, které žijí svým životem natolik, že doslova zlidoví. Jiné jsou neoddělitelně spjaty s původním provedením. A pak máme ty, které stanou symbolem. A mezi ně patří i „We’re An American Band“ od GRAND FUNK RAILROAD. Pár slov na úvod. GRAND FUNK RAILROAD (GFR) patří mezi nejmohutnější pilíře původního severoamerického hardrocku. Svými těžkotonážně valivými riffy, obhroublým soundem a zdánlivě lenivým hráčským stylem přiváděli – zejména v počátcích a podobně jako v Evropě BLACK SABBATH – publikum do extáze, a pisálky do stavu nepříčetnosti. U mladých amíků byli ve své době GFR populárnější než všechny rockové importy z Evropy dohromady. Starý kontinent GFR do značné míry ignorov...
číst dál ...

1969 03: ZAKÁZANÁ – AVŠAK DODNES NEZAPOMENUTÁ – HOUPAČKA

Obrázek
Když v květnovém 19. čísle Mladého světa ročníku 1969 vyšel obsáhlý materiál o rozhlasové Houpačce, vládly už několik týdnů v domovském rozhlasovém studiu tma a mráz. A tak závěrečná POZNÁMKA REDAKCE: Po obsáhlé diskusi došlo mezi zástupci Mladého světa a čs. rozhlasu k dohodě, že Houpačka nebude dočasně vysílána, byla jen oficiálním stvrzením faktu, o němž jsme všichni věděli… že mrzký bolševik utáhnul další šroub. Rozhlasová Houpačka (celým názvem Dvanáct na houpačce, posléze třináct, čtrnáct) manželů Černých vstoupila do naší historie jako žádný jiný hudební pořad. Byla první, nepodbízela se, při nasazování skladeb tvrdošíjně upřednostňovala kvalitu před lácí, pro leckteré našince se stala katalyzátorem jejich muzikantského úspěchu. Frank Zappa, CREAM, Jimi Hendrix, ANIMALS, PROCOL HARUM, Merta, Hutka, Hammel, Ulrychovi, Kryl a další sice téměř vždy ihned vypadli, nicméně seménko vytříbeného vkusu bylo do podvědomí mladých posluchačů zasazeno, u mnohých se ujalo a vykvetlo...
číst dál ...

HUDBA A ZVUK: 2 LP V KAPSIČCE U KOŠILE – DOSPĚLÉ KAZEŤÁKY V ROCE 1974

Obrázek
V roce 1974 se první generace stolních kazetových magnetofonů světových výrobců postupnými vylepšeními propracovala do stádia, kdy mohla přímo konkurovat páskovým strojům střední třídy. Hi-Fi kazeťáky první poloviny sedmdesátých let rozpoznáte snadno podle pultového designu, kdy všechny ovládací prvky, pouzdro na kazetu i ručičkové indikátory obsadily horní plochu přístroje. Coby hifík pamětník se musím přiznat, že jsem kazetám svěřil svou muziku až o pět let později, přeci jenom železná opona spoustu věcí brzdila, mezi jinými i přístup k informacím a novým technologiím. Dnes nám již nic nebrání zjistit, jak to tehdy doopravdy bylo, nejenom co se kazet týče. DLOUHÁ TRNITÁ CESTA Než se ale špičkové kazeťáky popasovaly beze ztráty květinky s poloviční šířkou pásku i záznamovou rychlostí oproti páskáčům, prošly si po všech stránkách bouřlivým vývojem. I solidní modely slovutných značek trpěly v té době dětskými nemocemi. Technický magazín se v prvním čísle 1974 nad...
číst dál ...

Sting: If On A Winter's Night... (2009)

Obrázek
"Jsme součástí dědictví staršího než rokenrol“ "Nezpívám o víře, nýbrž o magických příbězích“ "Nejsem pobožný, věřím ale ve Vesmír, v něco, co nás přesahuje a má vyšší smysl“ „Nikdy jsem nebyl rocker“ Na počátku bylo zadání na vánoční album. Takových vycházejí každoročně stovky. Přemýšlivý Sting si jasnozřivě zvolil za středobod Zimu, a vydal se na pouť časem i prostorem, vdechoval inspiraci u lidových i slovutných skladatelů, napříč staletími. V jeho běloskvoucím skicáři přibývaly kontury črtané lehkým uhlem. Výsledek hledání shrnul hrdým konstatováním „ Jsme součástí dědictví staršího než rokenrol.“ Paradoxní je, že na zimním albu se začalo pracovat v Itálii, Stingově sídle, kam si vedle producenta a aranžéra Roberta Sadina pozval vyhlédnuté hudebníky. I na apeninském poloostrově bývají krásné zimy, první porady byly stylové, v kabátech, u mihotavého světla tlumeného krbu… Sting vyrůstal v křesťanství, dnes ví, že dějiny jsou fascinující studnicí příběhů a mýtů, kt...
číst dál ...

Saxon: Into The Labyrinth (2009)

Obrázek
Spanilá jízda těžkooděnců Rob Halford opěvuje Nostradama, tak proč by si Biff Byford nemohl střihnout krále Artuše, zvlášť když má svůj hlas pevný a ostrý jak zamlada? Heavy metal, včetně dvojzápřahů kytar, gigantických škopků a svalnatých póz, představuje v dnešní době do sebe uzavřený žánr pro poměrně vyhraněné publikum. Album Into The Labyrinth nahráli   Saxon   v německém studiu Twilight Hall v produkci Charlieho Bauerfeinda. Naštěstí zní čistokrevně   engliš hevy. Žádné hlukové stěny, maskování neumětelství industriálem, přidaným limitním zkreslením anebo jinými nýmandskými vycpávkami , jak je u spousty mládežníků dnes zvykem . Do poslední noty muzika a nástroje. Neodpustím si poznámku. Bývá roztlemeným intošským zlozvykem trefovat se do metalu, muzikantů i posluchačů. Je fakt, že některé vnější znaky jsou docela legrační, je dno ale musí uznat každý soudný, ti chlapi zpravidla umějí skvěle hrát. Kdo viděl a má rád Boormanova Excalibura , bude u otevíráku Battalion...
číst dál ...

1969 01: MRAZIVÁ LEDNOVÁ POCHODEŇ

Obrázek
„Člověk musí bránit proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Jan Palach na smrtelném loži   Palachova pochodeň zažehla nadlouho poslední celonárodní vzepjetí Čechů a Slováků proti ruské okupaci. Tragický čin se stal mementem, k němuž má smysl vracet i po půlstoletí, neboť relativizace a zpochybňování základních lidských hodnot i statečnosti těch, co se postavili komunistickému zlu i za cenu útlaku, věznění a dokonce svých životů, začíná hnědorudě víc s víc prorůstat do současného společenského dění. Ne, že by lidé byli najednou jiní, jde spíše o neschopnost i neochotu části našich spoluobčanů kriticky pracovat s informacemi, což v době internetu znásobuje důsledky. Přispějme proto ve dnech padesátého výročí tragické a burcující události na stránkách Sparku k nezapomínání na dějinné události a samozřejmě ani na muziku, neboť ta nám i v dobách nejtěžších dává chuť a radost do života. JAN PALACH (* 11 .8. 1948  +19. 1. 1969) O půl čtvrté odpoledne še...
číst dál ...

1973: SLASTI A STRASTI ZNORMALIZOVANÉHO HIFISTY

Obrázek
Rok 1973 byl rokem, kdy se do světa vydal prostorový zvuk a domácí videotechnika. V našich končinách se budování domácí hi fi sestavy a poslech zahraniční muziky staly útočištěm mladých před marasmem nastupující normalizace. Železná opona byla, co se týče muziky, děravá jak cedník, rockové novinky neměli všichni fandové sice hned, ale nakonec se k nim prokopírovali rockeři a popíci i v poslední dědině Československa. S gramofony, magnetofony, zesilovači se odehrávala větší anabáze. Kdo měl známosti, pořídil ledasco. Mozky nám netavily mobily ani nelapal do pastí internet, sdíleli jsme své zájmy a zážitky opravdově, tváří v tvář v různých komunitách, scházejících se v klubovnách, hospodách, na mejdanech. Hi fi kluby rostly jako houby po dešti, rušičky nestíhaly, režim neměl šanci všechno uhlídat, čas od času se proto zadařilo i oficiálně. ROZHLASOVÝ VĚTRNÍK V září roku 1972 zahájily na VKV OIRT své vysílání „umělecko-kulturní“ stanice Vltava a Děví...
číst dál ...

BLACK SABBATH: Sabotage (Super Deluxe)

Obrázek
PŘEMÝŠLIVÍ DĚLNÍCI HARDROCKU BLACK SABBATH Sabotage (Super Deluxe) BMG                43:39/70:03/29:51/7:26 Hard Rock        Velká Británie   Šesté album BLACK SABBATH z července 1975 plynule navazuje na studiově propracovanou „Sabbath Bloody Sabbath“. „Sabotage“ sice nemá jeho kompoziční sílu ani novátorský pel, je však skvělým queenovským dnem po noci. Úvodní hřmoťárny, „Holy In The Sky“ a „Symptom Of The Universe“ patří do sabatí klenotnice. Desetiminutovou „Megalomania“ zdobí především přiškrabávaný Iommiho riff i kosmická mezihra. Pokus o komplikovanější „prog“ strukturu zůstal tak trochu napůl cesty, kapela přitom ve skladbě obětovala několik slibných motivů i aranžérských nápadů, chybí jen pověstná třešinka na dortu. I tak ale klobouk dolů před birminghamskou dělnickou třídou! Druhou stranu alba otevírá grandiózní „Thrill Of It All“, evokující úvodním motivem „Pátou“, an...
číst dál ...

1971 08: DROBNÉ LETNÍ RADOSTI

Obrázek
Nejenom dějinnými událostmi je formováno naše hudební povědomí. A tak v každém ročníku Historické studny věnujeme jeden díl osudům a dílům několika z tisíců zapomenutých interpretů. Rok 1971 patří k rockově nejvýznamnějším. Progresivní kapely se na nových albech zbavovaly posledních sixties záchvěvů, nový sound zcela ovládl art/hard rock. Kdo jen chvíli zaváhal, zněl najednou předpotopně, zastarale. ROZINKOVÁ VŮNĚ SVOBODY Středoškolské prázdniny v první polovině sedmdesátých let mám spojené s poznáváním všeho možného. Co se týče muziky, opět jsem nedočkavě čekal na nové nahrávky u stánků na pláži vranovské přehrady i na rozhlasové úlovky na mém novém tranďáku Sokol 4 se zdvojeným krátkovlnným rozsahem a ladící lupou. O prázdninách byl čas celé dny hrát kličkovanou s rušičkami a lovit hudební pořady Svobodky, Hlasu Ameriky, BBC, luštit a bavit se šifrovanými vzkazy Roziny Jadrné, přepisovat nedělní proslovy Jacka Allena (Karla Janovického), pilovat slovenštinu p...
číst dál ...