Robby Krieger: The Ritual Begins At Sundown (2020)
DOORS a Jima Morrisona zná
každý, kdo se jen trochu otřel o rock. Kytaristu Robbyho Kriegera tak jeden ze
sta. A přitom i on měl lví podíl na nezaměnitelném soundu bájné kapely.
Nová sólová deska mi hned úvodní „What Was That?“ evokuje komorní instrumentální COLOSSEUM, v podstatě zní jako nějaká zapomenutá jazzrocková laskominka z počátku sedmdesátých let, kdy podobné námluvy rocku a jazzu měly pré, a poslech dechů vedle kytar patřil k bontonu vyzrálého posluchače. Co si ale budeme namlouvat, moc se nám – šestnáctiletým Párplistům – takové prolínání nelíbilo, aspoň ne napoprvé.
V nadýchnuté „Slide Home“ Robby pro změnu klouže po strunách jako kolega Gilmour v období „Meddle“. Je libo hravou a pulsující jazzárnu s napínavým dialogem kytary, trubek, klavíru? „The Drift“ by se klidně mohla objevit na některém dávném albu Franka Zappy, ostatně následující „Chunga֦’s Revenge“ je od něj přímo převzatá. Nejde o žádnou náhodu, v Kriegerově ansáblu najdete nejednoho Zappova spolupracovníka: počínaje spoluproducentem Arthurem Barrowem, a konče třebas hráčem na trombón, Jackem Ellisem, trumpetistou Salem Marquezem a dalšími. V podobném ladění se pak odvíjí celé album. Netřeba se však bát nějakých krkolomností a schálností, Robby má smysl pro mainstreamové proporce a nemá potřebu se nijak předvádět. Na druhou stranu, „The Ritual Begins At Sundown“ není žádnou kulisovkou ke čtení či pokecu.
Nová sólová deska mi hned úvodní „What Was That?“ evokuje komorní instrumentální COLOSSEUM, v podstatě zní jako nějaká zapomenutá jazzrocková laskominka z počátku sedmdesátých let, kdy podobné námluvy rocku a jazzu měly pré, a poslech dechů vedle kytar patřil k bontonu vyzrálého posluchače. Co si ale budeme namlouvat, moc se nám – šestnáctiletým Párplistům – takové prolínání nelíbilo, aspoň ne napoprvé.
V nadýchnuté „Slide Home“ Robby pro změnu klouže po strunách jako kolega Gilmour v období „Meddle“. Je libo hravou a pulsující jazzárnu s napínavým dialogem kytary, trubek, klavíru? „The Drift“ by se klidně mohla objevit na některém dávném albu Franka Zappy, ostatně následující „Chunga֦’s Revenge“ je od něj přímo převzatá. Nejde o žádnou náhodu, v Kriegerově ansáblu najdete nejednoho Zappova spolupracovníka: počínaje spoluproducentem Arthurem Barrowem, a konče třebas hráčem na trombón, Jackem Ellisem, trumpetistou Salem Marquezem a dalšími. V podobném ladění se pak odvíjí celé album. Netřeba se však bát nějakých krkolomností a schálností, Robby má smysl pro mainstreamové proporce a nemá potřebu se nijak předvádět. Na druhou stranu, „The Ritual Begins At Sundown“ není žádnou kulisovkou ke čtení či pokecu.
Mistrovské dílo, kde si
své najde vyznavač Zappy i přímočařejší rocker, a možná sem tam nějaký jazzofil.
Netroufám si ovšem odhadnout kolik Sparkařů bude odvážných:-)
Jaromír Merhaut pro Spark 2020
Komentáře
Okomentovat