HÄLLAS: Conundrum (2020)


HÄLLAS patří mezi soubory, jež programově těží z odkazu rockové klasiky. Mladí Švédové se shlédli v jemnějších formách tzv. classic rocku. Novinka současně završuje „astrální“ tématickou albovou trilogii, což potvrzují i samotní členové souboru. Když procházíte jejich rozhovory, narážíte sice na jména jako BLUE ÖYSTER CULT, URIAH HEEP, JETHRO TULL, WISHBONE ASH, CAMEL, NEKTAR, já bych ale u „Conundrum“ zúžil výběr na BARCLAY JAMES HARVEST a WISHBONE ASH. Občas sice zazní matoucí osmdesátkové synthie rejstříky kláves i bicích, viz úvodní „Beyond Night And Day“, finále „Labyrinth Of Distant Echoes“ či vocoder v záverečné „Fading Hero“. Jinak si však dosyta užijete kytarových dvouspřeží slyšitelně inspirovaných u Andyho Powella a jeho parťáků z WISHBONE ASH, plus hebké nápěvy jako z dílen BARCLAY JAMES HARVEST / MOODY BLUES. Nostalgické sedmdesátkové menu místy stylově dotvářejí hammondy a mellotron.
HÄLLAS se jistojistě ocitají na rozcestí, dvojakost současného soundu – 70’ vs 80‘, analog vs digitál – nemohou dlouhodobě udržet, protože obě dekády stojí v lecčems proti sobě. Dalším rozkročením by se HÄLLAS  dostali už zcela mimo perimetr nostalgiků, proto si budou muset vybrat. Osobně bych doporučil dál nasávat v seventies.
 
Jaromír Merhaut pro Spark 2020




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ASIA – NAPŘÍČ KONTINENTEM

PŘÍBĚHY PROGRESIVNÍHO ROCKU (II)

ALAN PARSONS PROJECT 1976: EDGAR ALLAN POE V LÍBEZNÉM HORORU ALANA A ERICA

BON JOVI 1984: AMERICKÁ BOMBA

HUDBA A ZVUK: POJMY, DOJMY, ZÁVĚRY

Vernon Joynson: The Tapestry Of Delights (Bas-Bel)

ZEMĚTŘESENÍ 2: Epilog (2021)

1965: LÍTÁ ROZHLASOVÁ REŽ O MLADÉ DUŠE

THE BLUES PROJECT: PŘÍLIŠ POZDNÍ ZADOSTIUČINĚNÍ

ZVUKOVÝ SLIS(Z) NAMÍSTO HUDBY