HÄLLAS: Conundrum (2020)


HÄLLAS patří mezi soubory, jež programově těží z odkazu rockové klasiky. Mladí Švédové se shlédli v jemnějších formách tzv. classic rocku. Novinka současně završuje „astrální“ tématickou albovou trilogii, což potvrzují i samotní členové souboru. Když procházíte jejich rozhovory, narážíte sice na jména jako BLUE ÖYSTER CULT, URIAH HEEP, JETHRO TULL, WISHBONE ASH, CAMEL, NEKTAR, já bych ale u „Conundrum“ zúžil výběr na BARCLAY JAMES HARVEST a WISHBONE ASH. Občas sice zazní matoucí osmdesátkové synthie rejstříky kláves i bicích, viz úvodní „Beyond Night And Day“, finále „Labyrinth Of Distant Echoes“ či vocoder v záverečné „Fading Hero“. Jinak si však dosyta užijete kytarových dvouspřeží slyšitelně inspirovaných u Andyho Powella a jeho parťáků z WISHBONE ASH, plus hebké nápěvy jako z dílen BARCLAY JAMES HARVEST / MOODY BLUES. Nostalgické sedmdesátkové menu místy stylově dotvářejí hammondy a mellotron.
HÄLLAS se jistojistě ocitají na rozcestí, dvojakost současného soundu – 70’ vs 80‘, analog vs digitál – nemohou dlouhodobě udržet, protože obě dekády stojí v lecčems proti sobě. Dalším rozkročením by se HÄLLAS  dostali už zcela mimo perimetr nostalgiků, proto si budou muset vybrat. Osobně bych doporučil dál nasávat v seventies.
 
Jaromír Merhaut pro Spark 2020




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

URIAH HEEP 1976: POLOČAS ROZPADU

Obrázek
V Československu kvetla Uriášům pšenka hodně vysoko. Na rozdíl od Anglánů a Amíků jsme je v letech 1970–1973 řadili na roveň Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple. Pak se ale kult začal kymácet v základech. Alba vyměkla a zpopovatěla, namísto masivního hardrocku jedničky a trojky či bezmála artrocku dvojky a čtyřky (což neberte doslova J ), skoropop Wonderworld a High & Mighty , potažmo rockový tea Return To Fantasy . A pak několik ran do vazu, úraz, odchod a smrt Thaina, vyhazov Byrona. Co, proč a jak jsme se dovídali u nás za oponou opožděně a útržkovitě, detaily však často neznali ani venku. – Vraťme se na úvod do „vynechaných“ uriášovských let 1974-1975. Ještě před vydáním sedmého studiového alba Wonderworld (červen 1974), posledního zlaté uriášovské sestavy Box-Byron-Hensley-Kerslake-Thain, vyrážejí Uriah Heep v květnu na promo turné.   Zahajují patnáctého v Helsinkách, v červnu se přesunují na evropský kontinent, odskočí si do Anglie, o...
číst dál ...

HIFINA NAŠE VEZDEJŠÍ...

Obrázek
Ano, pro mou generaci bezesporu. Dnes se mladí kasají kdo má menší mobil, větší kecky a nižší rozkrok, já pamatuju dobu, kdy určující byla velikost reprobeden, šířka nohavic a výška platformy. Samozřejmě, že za uplynulé půlstoletí i audiotechnika pokročila, i když ne vždy správným směrem, častokrát dostal na přání davů komfort přednost před kvalitou, příkladově kazety namísto pásků, boom empétrojek… Dnes se nevyhneme faktografickému a technickému minimu, budu se snažit o srozumitelnost, byť – jak praví klasik – na každou otázku existuje jednoduchá, snadno pochopitelná, nesprávná odpověď. Snad mi kolegové technici má zjednodušovadla a příměry prominou. Cesta do pravěku Pominu třetihorní voskové válečky, šelaky a drátové magnetofony. Masový rozvoj audiotechniky se časově prolíná s nástupem rokenrolu v polovině padesátých let. Začalo to v Americe nástupem FM vysílání, LP deskami a stereem. Vše znamenalo skokový nárůst kvality, a protože se svět začal ekonomicky zba...
číst dál ...

STILL LIFE

Obrázek
O této anglické skupině a jejích členech se dlouho, dlouho nic podrobnějšího nevědělo, mlčely encyklopedie i nekonečné archívy BBC, prohledané kdysi na mou prosbu Karlem Janovickým (alias Jackem Allenem) z československé sekce stanice. Dokonce ani magazín Record Collector neměl ještě v roce 2005 o Still Life podrobnější informace! Teprve polský fanoušek Piotr rozhýba v roce 2002 události, kdy se mu pomocí mailů podařilo postupně kontaktovat, známé, spolupracovníci a nakonec i členy Still Life. Dal s jejich pomocí dohromady detailní story, i spoustu dalších faktů. Z jeho obdivuhodné práce v biografii vycházím. Baskytarista Graham Amos a vokalista Martin Cure nastartovali svou profesionální hudební dráhu v roce 1963 v Coventry, ve skupině The Sabres. V 65‘ pak zformovali The Peeps (používali i název Peypes, později Martin Cure & The Peeps ), jejímiž dalšími členy byli Roy Albrighton (kytara, ex Hell Angels) a Paul Wilkinson (bubny, ex The Sabres). The Peeps na...
číst dál ...

LEE KERSLAKE (1947 – 2020)

Obrázek
"S těžkým srdcem, jež s vámi sdílím, oznamuji, že Lee Kerslake, 55 let můj kamarád a nejlepší bubeník, se kterým jsem kdy hrál, prohrál dnes ráno v 03:30 svou bitvu s rakovinou. Zemřel pokojně, chvála Pánu, ale bude nám strašně chybět. Vím, že se mnozí z vás modlili, aby netrpěl, a já vám za to děkuji – a nyní, když je Lee v míru, by se naše myšlenky a modlitby měly obrátit na jeho ženu Sue, která bude potřebovat veškerou podporu, jakou v této těžké době může získat." Ken Hensley, 19. září 2020 ROZMLÁTÍ LEE KERSLAKE RAKA NA KUSY?!  (P.S.2020: BOHUŽEL NE) Říká se, že kdo je omylem prohlášen za mrtvého, bude dlouho živ. Kéž by tomu tak bylo i v případě legendárního bicmena URIAH HEEP a Ozzyh. Když se 26. ledna 2019 začala internetem bleskem šířit zpráva: Lee Kerlake is Dead, nejednomu rockerovi se pozastavilo úlekem srdce. Vždyť jen týden předtím se Lee blaženě usmíval s dvěma platinovými alby v ruce a Ozzyho vlastnoručně (?) psaným vzkazem, v němž dávnému bracho...
číst dál ...

LYNYRD SKYNYRD: RYZÍ VŮNĚ SVOBODY, BENZÍNU I WHISKY

Obrázek
Lynyrd Skynyrd Pronounced Leh-nerd Skin-nerd (1973)   Jižanský rock je výhradně americkým fenoménem, muzikou bytostně srostlou a spjatou se zeminou, farmářskými pracanty, palčivým sluncem i mokřady a bažinami. Odráží se v ní zarputilá nátura Jižanů z dob občanské války i bublavý zvuk motocyklových dvoutaktů svobodomyslných poutníků. Přitom je hudbou natolik přirozenou, že při ní slastně podupává a usmívá se Skot, Eskymák, Japonec i Valach.   Zběsilou občanskou válku přetavili muzikanti v jakousi romantizující nostalgii po starých dobrých časech, kdy věci měly svůj jasný řád, zločin byl trestán rychle a bez skurpulí, a desperáti byli paradoxně často za lidové hrdiny. Stylem a soundem jde o těžko uchopitelný mix country, blues a rokenrolu. Jižanský rock se nevyhýbá harmonice, houslím, hammondkám ani ostrým či naopak zpěvným kytarám. Jižanský rock prosákl do hardrocku i metalu. Zpěněné hřebce dávno vystřídali koně vrostlí do motorů. Kdo z chlapů by někdy nes...
číst dál ...

LED ZEPPELIN III: PASTÝŘSKÁ HUDBA ROZEKLANÝCH SKAL

Obrázek
Hardrock je vytvrzené blues, jehož podstatou je černošská lidová muzika. Anglickou „bílou“ nazýváme folkem. Třetí album LED ZEPPELIN obé propojilo. Bylo nadechnutím, provětráním hlav na čerstvém vzduchu, holdem opomíjeným kořenům. LED ZEPPELIN se jím definitivně stali věrozvěsty a pastory svých oveček, fanoušků, kteří je poslušně následovali celou následující dekádu.   LED ZEPPELIN v sedmdesátém odvážně vyskočili z až strašidelně rozjetého vlaku, kdy od nich všichni čekali další „Whola Lotta Love“, zatímco oni měli pocit, že se ocitli v útrobách líté šelmy. Robert se podle slov cestovního manažera, Richarda Colea, ocitnul na pokraji kolapsu, John začal chlastat a magořit. Při svých cestách Amerikou ale mládenci ochutnali také spoustu příjemného, zůstaňme u hudebního  – prosluněnou kalifornskou muziku, alba folkařů, například písničkářky Joni Mitchell či debut THE BAND, doprovodného tělesa Boba Dylana, což u kapely vedlo k přehodnocení umělecký priorit. Už ...
číst dál ...

ALAN PARSONS PROJECT 1976: EDGAR ALLAN POE V LÍBEZNÉM HORORU ALANA A ERICA

Obrázek
„Protože jsme chtěli natočit záznamy o tom, kde byl producent klíčovou postavou, stejně jako Stanley Kubrick nebo George Lucas se staly centrem jejich filmů. Stejně jako oni používali různé herce, rozhodli jsme se použít různé zpěváky,“ Eric Woolfson o Alan Parsons Project. Možná by se dal titulek doplnit podtextem: Kterak zvukař z Abbey Road a Odvrácené strany Měsíce začal s vlastní hudbou. Pořád nic? Tak si nejen přečtěte sbírku Příběhy tajemství a představivosti , ale též poslechněte Tales Of Mystery And Imagination (Edgar Allan Poe), debutové album dvojice Alan Parsons / Eric Woolfson, později vystupující pod hlavičkou Alan Parsons Project, coby pocta osobnosti a dílu E. A. Poea, básníka, prozaika, mistra hororu a průkopníka detektivek. – Když se studiový technik Alan Parsons rozhodl překročit svůj rubikon, mixážní pult, a naplnit tak své vlastní hudební ambice, přihrál mu osud do cesty Erica Woolfsona, zkušeného klavíristu, skladatele, textaře, příležitostného voka...
číst dál ...

PETE WAY (1951-2020): S UFO KE HVĚZDÁM, S HEROINEM DO PEKLA

Obrázek
Heroin není dobrým pilotem pro život ani kosmický koráb. Pete Way, baskytarista UFO, jenž skonal 14. srpna tohoto roku, by mohl vyprávět. A taky v posledních letech otevřeně povídal, co všechno zažil, prožil, dosáhl, zmrvil… Zůstala po něm spousta skvělé muziky, nesmazatelná stopa v rockové historii, byl vzorem víceru hvězdných následníků, měl ale na svědomí také drogové excesy, nad nimiž zůstává rozum stát, protrpěl si osobní tragédie, kdy dvě ze svých pěti manželek stáhl na samé dno a doslova tím pohřbil, vnoučata, jež nikdy neviděl, od dcer, co jej v podstatě zavrhly… Svou tělesnou schránku doslova zničil, musel postoupit laserovou plastiku svého skrz naskrz jehlami s heroinem propíchaného předloktí a byly mu z téhož důvodu odstraněny nefunkční žíly na nohou. A kvůli pokročilé artritidě ani neudržel svou milovanou baskytaru … Vedle toho všeho jsou prošustrované miliony maličkostí. Z PODNÁJMU PŘES JAPONSKO DO OBLAK Peter Frederic Way se narodil 7...
číst dál ...

TWENTY SIXTY SIX & THEN

Obrázek
Další z řady krautrockových vykopávek, „znovuzrozených“ jen díky fandovství lidí ze Second Battle. Twenty Sixty Six & Then (2066 & Then) fungovali velice krátce: od jara 1971 do léta 1972. Neobvyklý název odkazuje na bitvu u Hastingsu L. P. 1066. Nejvýraznější personou byl zpěvák Geff (Gerald, Ged) Harrison. Když se beatlesovská vlna v třiašedesátém přelila celou Anglií, vznikly přes noc na Ostrovech tisíce bigbítových kapel. Geff rovněž neváhal a založil v domovském Manchesteru The Chaser. Vystupoval s nimi mj. po boku The Kinks, The Walker Brothers, Them, Long Johna Baldryho. Po výjezdu do Německa v roce 1967 se kvinteto personálně obměňuje a mění název na Some Other Guys a později I Drive. Klávesák Veit Marvos přišel do 2066 & Then z Midnight Circus. Jediné řadové LP Reflections On The Future (1972) bylo nahráno v létě 1971 ve známém Dierksově studiu, a je to jízda snad do všech zákoutí germánského seventies krautrocku. Od syrov...
číst dál ...

Meat Loaf: Bat Out of Hell (1977)

Obrázek
„Bat Out of Hell“ jsem poprvé slyšel coby neznámou novinku krátce po návratu z vojny, když Pavlovi B. přišel balík od otce z Kanady. Na lístku bylo napsáno, že tohle teď v Americe strašně letí. Už přebal s Tarzanem na rakeťácké motorce vypadal náramně, jehla Shure V15 IIIE v klidu dosedla … a vzduch kolem nás explodoval. A já měl nový idol, masitého řízka, poťapkávajícího na zadní straně přebalu pozadí modelky, spočívající v náručí Todda Rundgrena, producenta a kytaristy. Rokec, pompa, spectorovské nástrojové stěny i velké hlasy – to bylo prostě něco na mě, milovníka Uriášů a Queenů. Bombáááá!!! Nejraději jsem měl od prvního poslechu spršky slov v "Paradise by the Dashboard Light", duetu Meata Loafa s Ellen Foley, proti nimž byl kulomet Maxim zadrhávající se špuntovkou. Postupně jsem zjistil, že nadupaná banda za zády Masáka, co zahrála symfonický rokenrol jako nikdo předtím ani potom, je složena z členů Toddovy kapely UTOPIA a E STREET BANDU Bru...
číst dál ...