Bruce Springsteen: Working On A Dream (2009)

Americký sen

USA doufají v Obamův zázrak a novověké vzepětí Bruce Springsteena se v témže okamžiku naplňuje albem Working On A Dream. Hledají se paralely, výklady, řeší se úniky na net i marketingová strategie, padají jména jako Martin Luther King. Až mám pocit, že v mediálním víru zmizela hudba.

Ta je dospělácky velkolepá. Boss měl ostatně vždy sklony k efektním gestům. Je ale naštěstí nevyvratitelně vkořeněn do americké země, nasáklé potem generací přistěhovalců i tóny jejich tradic. Přestože tedy elpé místy zní, jako by se produkce zmocnil Phil Spector, žádné Let It Be se nekoná. Brendan O’Brien a hlavně E-Street Band, s nezaměnitelným Bittanovým piánem a kytarou Nilse Lofgrena, drží sound pevně pod kontrolou. Jen připomenu, že naposledy můžeme slyšet varhany loni zesnulého Paula "Dannyho" Federiciho.

Brzký šedesátník Springsteen přípravami strávil dva roky, první nahrávání se uskutečnilo v přestávkách turné k albu Magic. Výsledek předčil očekávání, oslavné ódy kam se člověk podívá, hvězdy doslova prší. Předesílám, že ani já nehodlám kazit skóre.
Hned na úvod dá ladění bombastická a pomocí smyčců umně dramatizovaná Outlaw Pete, s bonovsky burcujícím patosem. Hymnus jak má být, umocněný osmiminutovou rozmáchlostí. V druhém a třetím sledu vnímám watersovskou pompu i morriconovské tetelení.

Ta deska se mi líbí v celé své barevnosti. Typická springsteenovská hrnba My Lucky Day, What Love Can Do, kde Bruce převaluje slova v hubě jako Phil Lynott. Queen Of The Supermarket, kterou by, s oblíbeným E-ansáblem za zády a některou ze svých divoženek po boku, jistě doběla rozpálil i Meat Loaf, to vše jsou hutné rockové kusy puncovní kvality.

Kontrast vytvářejí svými nesenými dlouhými tóny This Life a Kingdom Of Days, Roy Orbison tam někde nahoře jistě uznale pozvednul obočí. Hravý kaleidoskop se otáčí dál. Boogie jak od Mungo Jerry Good Eye, ledabylá skočná countryovka Tomorrow Never Knows, zšeřelá Life Itself. Jen refrénovou odrhovačku Surprise, Surprise bych klidně oželel. Závěr desky odeznívá dumkou The Last Carnival a cashovsky střídmou The Wrestler, která byla doplněna jako bonus (jde o loňský song ke stejnojmennému filmu, Bruce za něj získal Zlatý glóbus a nominaci na Oscara.) Samostatnou kapitolou je titulní Working On A Dream, jejíž osud coby agitky je nechtěně zpečetěn po vzoru Born To The USA.

Nemá cenu to natahovat: veterán Bruce Springsteen a jeho věrná sestava šerpů z E-Street Bandu společně vystoupali zpět na světový vrchol. Nová doba má i své staré hrdiny.

Jaromír Merhaut pro Rock+ 2009

Dovětek. Když jsem někdy v lednu psal svou oslavnou ódu na Working On A Dream, říkal jsem si, jakpak asi budu vnímat Bruceho po roce, nenechal jsem se příliš unést? S radostí konstatuju, že nenechal. Žádnou jinou letošní desku jsem si nepřehrál, jsou týdny, kdy si ji dávám na dobrou noc den co den…