ROZBOUŘENÉ HAMMONDY KENA HENSLEYE (19.10.2013 Kunovice, Sportovní hala)


Ken Hensley se s doprovodným ansáblem Live Fire počátkem října vydal na tříměsíční – převážně východoevropské – turné k podpoře čerstvého alba Trouble. Celý listopad a prosinec stráví křižováním širé Rusi. Snad se všichni vrátí bez chronické virózy.
Nikdy předtím nezněly Kenovy hammondy tak hřmotně. Jako by chtěl jejich bouří přehlušit svůj slábnoucí, drolící se hlas. Natvrdo řečeno, Kenův dřívější hebký silný samet se proměnil v malý sepraný drsný ručník. To není výtka, ani dehonestace, jen metaforické konstatování faktu. Věk se nedá zastavit, se sedmdesátkou v krku už nelze do mikrofonu kouzlit jak zamlada. Zvláště u melodiků je každý posun znát. Stačí si poslechnout kupříkladu nového McCartneye.
Live Fire v novém složení znějí na pódiu podstatně lépe jak na posledním albu Trouble. Svalnatého kytaristu Kena Ingwersena bych zařadil mezi spolehlivé řemeslníky, zahrál bez zaváhání vše, co bylo potřeba. To samé platí o rozložitém bubeníkovi Tomu Fossheimovi. Zpívající baskytarista Roberto Tiranti se naživo každou chvíli blýskne skvělým ježkem – ještě tak kdyby vládnul ohebným falzetem… Jenže, bigbítový tenor Byronova formátu se rodí jednou za mnoho let. Ve studiu mi Roberto připadá ušlápnutý, asi se při natáčení Trouble ještě v kapele zcela nerozkoukal. Muzikanti mě s nadšením upozornili na Tirantiovu hru, prý poprvé naživo slyší basmana, jenž je schopen zahrát beze ztráty květinky geniální Garyho party.
Začátek koncertu byl doslova úchvatný. Kapela nastoupila bez jediného slova a slušně zaplněnou kunovickou halu zavalila přívalem tónů. Ready To Die z poslední a The Curse z předposlední fošny nabraly nevídanou sílu, jeden úplně zapomněl, že jako kompozice nejsou ničím výjimečné, a jde víceméně o Kenovy omalovánky sebe sama. Circle Of Hands je skladba z jiné planety, čtyřicet let starý song z uriášovské čtyřky byl díky grandióznímu provedení mým osobním vrcholem koncertu. Následující Beyond The Starz z alba Faster, jakkoliv není špatná, neměla šanci. Byla zapomenuta s prvními tóny July Morning – klasikou z největších. O Davidovy party se podělil Ken s Robertem rovným dílem. Nádhera.
Pak bohužel na chvíli spadnul řemen – Ken vstal od baterie kláves, vzal akustickou kytaru a zdlouhavě se zapovídal v běžných koncertních frázích. The Wizard je nádherně perlivá skladba, otevírá Demons & Wizards, z níž zazněly hned tři skladby, bohužel ale vyžaduje Byrona, nikoho jiného k sobě nepustí. Bylo mi Kena až líto, jak se marně snažil, ani Roberto neměl šanci, navíc Kenovi nějak divně rezonoval zvuk jeho nástroje. Škoda. Novinková I Don’t Know ani o dekádu starší The Last Dance příliš nezabraly, a Ken coby zábavný „improvizátor“ u kláves zcela selhal. Teprve vyloupnuvší se riff Stealin’ vrátil koncert do těch správných kolejí. Easy Livin’ zněla v rámci možností jak za starých uriášovských časů, avšak Lady In Black se překvapivě vřítila na scénu v hardrockovém brnění, a jen stvrdila můj dojem, že Ken Hensley je letos výrazně naladěn na tvrdou rockovou notu – což se tváří v tvář ruskému medvědovi může hoditJ
Mezi třemi přídavky kralovala Gypsy se skvostným Boxovým riffem. Explodující propocená masa fanoušků nepustila Kena s jeho Live Fire z pódia. Závěrečný duet The Longest Night už jen zklidnil atmosféru…
Pro pořádek zopakuju, že málokdo z hvězdných rockerů je ke svým fanouškům tak vstřícný jako Ken Hensley. Ještě hodinu po koncertě, když jsem odjížděl, trpělivě a s úsměvem (a kompletní kapelou po boku) podepisoval, fotil se, podepisoval, fotil se…

Jaromír Merhaut pro Rockplus 2013
foto: Milan Vitovský



 
Setlist:
Ready To Die (Trouble, 2013)
The Curse (Faster, 2011)
Circle Of Hands (Uriah HeepDemons & Wizards, 1972)
Beyond The Starz (Faster, 2011)
July Morning (Uriah Heep – Look At Yourself, 1971)
The Wizard (Uriah HeepDemons & Wizards, 1972)
I Don’t Know (Trouble, 2013)
The Last Dance (The Last Dance, 2003)
Stealin’ (Uriah Heep – Sweet Freedom, 1973)
Easy Livin’ (Uriah HeepDemons & Wizzards, 1972)
Lady In Black (Uriah Heep – Salisbury, 1971)
 
Přídavky:
Set Me Free (From Yesterday) (Faster, 2011)
Gypsy (Uriah Heep – ...Very ‘eavy ... Very ‘umble, 1970)
The Longest Night (Trouble, 2013)
 
Live & Fire:
Ken Ingwersen – kytary, doprovodné vokály
Roberto Tiranti – baskytara, zpěv
Tom Arne Fossheim – bicí
Ken Hensley – klávesy, akustická kytara, zpěv






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FOCUS

BACHDENKEL

1967: OSUDOVÉ OBJEVNÉ TÓNY MOBY GRAPE

TWELFTH NIGHT

ZA OTAKAREM PETŘINOU (1949-2015)

NEUSCHWANSTEIN

MEL GALLEY (1948 – 2008): DĚLNÍK ELEKTRICKÉ KYTARY

HUDBA A ZVUK: 2 LP V KAPSIČCE U KOŠILE – DOSPĚLÉ KAZEŤÁKY V ROCE 1974

1970 06: VÁŽNĚ I NEVÁŽNĚ NA CESTĚ ZA PROGRESEM

AINIGMA