PETE WAY (1951-2020): S UFO KE HVĚZDÁM, S HEROINEM DO PEKLA

Heroin není dobrým pilotem pro život ani kosmický koráb. Pete Way, baskytarista UFO, jenž skonal 14. srpna tohoto roku, by mohl vyprávět. A taky v posledních letech otevřeně povídal, co všechno zažil, prožil, dosáhl, zmrvil…
Zůstala po něm spousta skvělé muziky, nesmazatelná stopa v rockové historii, byl vzorem víceru hvězdných následníků, měl ale na svědomí také drogové excesy, nad nimiž zůstává rozum stát, protrpěl si osobní tragédie, kdy dvě ze svých pěti manželek stáhl na samé dno a doslova tím pohřbil, vnoučata, jež nikdy neviděl, od dcer, co jej v podstatě zavrhly…
Svou tělesnou schránku doslova zničil, musel postoupit laserovou plastiku svého skrz naskrz jehlami s heroinem propíchaného předloktí a byly mu z téhož důvodu odstraněny nefunkční žíly na nohou. A kvůli pokročilé artritidě ani neudržel svou milovanou baskytaru …
Vedle toho všeho jsou prošustrované miliony maličkostí.

Z PODNÁJMU PŘES JAPONSKO DO OBLAK
Peter Frederic Way se narodil 7. srpna 1951 v Middlesexu. Už ve škole byl sígr, „Rád jsem své spolužáky komandoval,“ přiznal později. Spolu s kytaristou Mickem Boltonem založili nejprve THE BOYFRIENDS, a poté, v roce 1968 a již s Andy Parkerem a Philem Moggem, HOCUS POCUS.
„Bydleli jsme v Bounds Green a sdíleli pokoj i postel. Byla tam taková kosa, že jsme spali oblečení. Přes den samozřejmě makali, pamatuju, jak Pete vydržel na benzínce jen tři dny,“ vzpomínal Mogg na krušné počátky.
Po přejmenování na UFO a nahrání blues-space-rockové studiovky (1970) se k vlastnímu úžasu stali bezmála kultovní kapelou mladých Japonců. Proto nahráli v zemi vycházejícího slunce v září 1971 živák a stali se vycházející – prozatím ale zaparkovanou v podzemí – hvězdou i na starém kontinentu.
„Hráli jsme všude možně, naším cílem bylo dostat se do Marquee. A když se to podařilo, řekli jsme si jen ’Páni!’“. Jak už to bývá, úspěch přinesl v klukovské kapele první rozepře. Bolton byl nahrazen nejdříve Larrym Wallisem, pak přišel Bernie Marsden, a po něm, když jednou prošvihl odlet na turné, záskok v podobě 18letého Němce Michaela Schenkera. A začaly se dít phenomenální věci.
UFO přelétlo z klubů na stadiony, kosmickou rychlostí vydávalo jedno skvělé album za druhým. Pete Way vedle své razantní a tak trochu na efekt předváděné hry prováděl na pódiu všelijaké gymnastické figury, občas hrál i vleže. „Jednalo se o úplně nový typ hard rocku – byl těžký, ale super melodický," vzpomínal na první setkání s UFO Kirk Hammett, a pokračoval: „Pete písničky mimořádně vkusným způsobem vyšperkovával a dělal ještě chytlavějšími. Změnil můj svět.“
 
„Schenker neuměl skoro vůbec anglicky, a my nemluvili německy, ale naše hudební souznění bylo tak dobré, že na tom nezáleželo,“ vzpomínal Way. „Jen jsme na sebe kývli a věděli jsme, kde se ve skladbě nacházíme. Hráli jsme a hráli a hráli, dokud se nestali dokonale instinktivně sehranými. A ke všemu šlo o skvělou zábavu.“
Když se časem začala v kabině UFO víc a víc zahušťovat atmosféra, především mezi Michaelem a Philem, kliďas Pete Way převzal roli mírotvůrce. Nejspíš také proto, že byl kus chlapa.
Nakonec ale Schenker v říjnu 1978 z UFO vyskakuje. „Joe Perry mi po letech vyprávěl, jak Michael tehdy strávil zkušební týden u AEROSMITH,“ prozradil v rozhovorech Way. Na uvolněné místo nastoupil za plného letu Paul Chapman z LONE STAR. Osud tomu chtěl, že i on zemřel letos, pouhé dva měsíce před Petem.
V roce 1982, oficiálně frustrovaný lehčím, popovějším zvukem, reprezentovaným albem „Mechanix“, pak UFO opouští i samotný Way.

MUZIKANTSKÁ KLIČKOVANÁ
Námluvy s Eddiem „Fast“ Clarkem z MOTÖRHEAD nevyšly, po pár týdnech se Way jakoby nic objevil v sestavě Ozzyho doprovodného bandu.
Dohoda prý byla jednoduchá: pět tisíc liber týdně plus denní výdaje a tolik zábavy, kolik snese. Jenže to se Ozzy přepočítal … a za pár týdnů Waye vystrnadil s tím, že na něj má špatný vliv. Což se dá považovat svým způsobem za vyznamenáníJ
Pete nemešká a zakládá WAYSTED. Mimoto se začal věnovat produkci, například dohlížel na debut TWISTED SISTER „Under The Blade“. „Většinou jsem stál s pivem v ruce a řval na ně: ,Hlasitěji!’,Tišeji!’,“ popsal svůj styl práce.
WAYSTED odstartovali albem „Vices“ (1983), spoluhráči přicházeli, odcházeli, a nakonec měl v sestavě Chapmana, Raymonda i Parkera, čili až na Phila Mogga, kompletní UFO. Přijal nabídku basisty IRON MAIDEN, Steva Harrise, aby Pannu podpořil na britské části turné „Powerslave“. V Hammersmithu se k nim na pódiu přidal Ozzy Osbourne a společně si střihli „Paranoid“…
Když se WAYSTED v roce 87 rozpadli, Way se na sezóny 1988-89  vrací k UFO. Po dvouleté pauze dává s Moggem kapelu svého života znovu dohromady a podílí se na „High Stakes And Dangerous Men“ i dalších pěti albech, až po „Monkey Puzzle“ (2006). V letech 1997-8 funguje paralelní dvoualbový projekt Mogg/Way. Protože UFO chtěli hrát v America, a ta si narkomana Waye už hlídala, odchází v roce 2008 podruhé. A napořád…

DROGOVÉ VÝLETY I PASTI
V roce 2013 se v tu dobu (nebo v onen okamžik?) abstinující samozvaný král feťáků rozpovídal pro magazín Classic Rock: „Když si vzpomenu na všechno, co jsem svému tělu udělal, mám samozřejmě na mysli drogy a pití, neměl bych tu být. Někdo nahoře, nevím kdo, ale někdo tam nahoře se o mě stará.“
Mimo jiné přiznal, že za jeho odchodem z UFO v roce 1982 nebyl ani tak veřejně deklarovaný odklon kapely ke komerci, jako jeho závislost: „U drog a chlastu začíná vše nenápadně, přímo nevinně. Nezačínal jsem jako závislák na heroinu. Když jsme zakládali UFO, pil jsem nejraději citronovou shandy. Pak mi jednou Phil koupil pivo. Zachutnalo mi. A pak se jednoho dne ve třiadvaceti ocitnete v Los Angeles, svět vám leží u nohou a někdo řekne: ,Hele, chceš taky linku koksu?’ A všichni kolem to dělají – a to myslím opravdu všechny. Takže máte před sebou lajnu koksu a říkáte si ... ale co, to je v pořádku ... a jste pryč z normálního světa. Možná bych i ten koks zvládnul. S chlastem jsem nikdy neměl problém, alkohol byl vždy jen společenská věc. Skutečný problém nastal až s heroinem, celých 10 let jsem byl na něm totálně závislý! Na turné jsme v té době drogy odepisovali jako léčebné výdaje. Nikdo to nezpochybňoval, až do jednoho měsíce, kdy jsme se pokusili požadovat 28 000 dolarů na léčebné výdaje, tehdy někdo z managementu řekl: ,Co to sakra je?!’“ 
Jak asi vypadaly některé tehdejší koncerty UFO, ilustruje další příhoda: „Vzpomínám si, že jsem jednu noc usnul na jevišti. Musela jsem být tři dny vzhůru a těsně před posledním přídavkem jsme si vzali sedativum Mandrax, aby nás zklidnil. Měli jsme to vždycky přesně načasované. Tenkrát ale zabralo dřív, a já jsem usnul v polovině ,Shoot Shoot’ . Museli mě odnést.“

SMUTNÉMU KONCI VSTŘÍC
V roce 2013 Pete Way podstoupil léčbu rakoviny prostaty, v roce 2016 dostal infarkt. Ze svého života se doslova vypsal své autobiografii, nevynechal nic, nevěry, rozvody, zrady své i jiných, ani to, jak našel po návratu z turné svou čtvrtou ženu Joannu mrtvou na podlaze.
V PETE WAY BANDu už jen zpíval, s nástrojem už vystoupení neustál, postupně ztrácel zrak a sem tam nějaký zub. Ale dlouhý vlas si udržoval a barvil do poslední chvíle.
Na Wayově facebookové stránce bylo krátce po úmrtí 14. srpna oznámeno, že Pete „utrpěl před dvěma měsíci těžký úraz, a přestože tvrdě bojoval, nakonec svým zraněním podlehl “. Smutná Jenny později odhalila, že nešťastně spadl doma v Bournemouthu a byl uveden načas do uměleho spánku: „Když se po několika týdnech probral, už mě nepoznával.“

Jaromír Merhaut pro Spark 2020