MY SOLID GROUND
My
Solid Ground je zapomenutá západoněmecká formace, vedená kytaristou a zpěvákem
Bernhardem Rendelem, hrající v letech 1969-74 psychedelicky halucinogenní
odrůdu hardrocku. Jediné dobové album bylo nahráno počátkem roku 1971 a je považováno za
jeden z nejreprezentativnějších opusů krautrocku sedmdesátých let. CD
reedice, doplněné o dobové i nové nahrávky, kompletují celou tvorbu souboru.
První
muzikantské pokusy čtrnáctiletého (!) kytaristy Bernharda Rendela se datují do
roku 1968, kdy spolu s Teddym (zpěv), Manfredem Fischerem (baskytara) a
Willym Waidem (bicí) položil základy budoucích My Solid Ground. Kapela se brzy zredukovala
a obměnila na trio Rendel, Waid, Werner Geilenkirchen.
Divoká
směs psychedelie a hardrocku s doprovodnou světelnou show, zaujala zejména mladé
nekonformní obecenstvo. My Solid Ground postupně zvětšovali svůj akční rádius až
na všechny významné kluby v širokém okolí Frankfurtu nad Mohanem.
Skupina
od počátku sázela na vlastní repertoár psaný Bernhardem Rendelem. V létě
1970 nahradil Geilenkirchena Karl-Heinrich Dörfler, sestavu doplnil klávesák
Ingo Werner. V této sestavě vstoupili My Solid Ground do studia v městečku
Mörfelden, kde nahráli čtyřdílnou kompozici Flash,
dotaženou až na stopáž dvaceti pěti minut. Bernhard vzpomíná, že studio bylo
obrovské a ponuré, údajně šlo o bývalé kino. I v tom lze spatřit
souvislost s výsledným „plechovým“ soundem. Největší radost měl
z nahrávání Ingo Werner, součástí vybavení studia totiž byly pravé hammondky,
model 200 s Leslie boxem. Naopak, bicmen Willy Waid vůbec nebyl nadšený
z pokynů zvukaře, zvyklého na jazzové metličky. Ten samý nechápavý výraz
prý onen mistr v obleku a kravatě měl, když Rendel zapojil svůj wah-wah
pedál J
Úspěch
Flash v místních rozhlasových
stanicích akceleroval dění. My Solid Ground dosáhli druhého místa
v celostátní talentové soutěži Pop Shop, lokálně organizované stanicí
Südwestfunk Baden-Baden (SWF).
Následovala
smlouva se sublabelem Bellaphonu (Bacillus Records). Nahrávalo se od února do
dubna 1971 ve studiu Dietera Dirkse v Kolíně nad Rýnem, v produkci
Petera Hauka, v sestavě s novým drummerem Andreasem Würschingem.
Album vyšlo v říjnu.
Přidám
pár svých starších dojmů. Úvodní, space rocková, takřka čtvrthodinová kompozice
Dirty Yellow Mist navozuje díky
donekonečna se opakující tříakordové figuře a doprovodným andělským chórům až
hypnotizující atmosféru pinkfloydovského trip soundu z období kolem Meddle
(Echoes). Na albu má zastoupení
typický úderný germánský seventies hardrock à la raní Birth Control (Flash Part IV a That’s You), zkouřená psychedelie, evokující mj. Guru Guru (The Executioner), Melancholie,
opět po vzoru Pink Floyd ’70, i zdrsnělá zemitá hard-bluesovka jak od Steamhammer
(Handful Of Grass). Výjimečnou pozici
na CD zaujímá bonusový opus Flash.
Ten je i díky své délce rozmáchlou a pestrou předváděčkou kompoziční i
aranžérské košatosti. Objevuje se další z deja-vu paralel na tehdejší
progresivity: pasáž mezi dvanáctou a patnáctou minutou věrně evokuje patetickou
náladu Epitaph z jedničky King
Crimson. Významnou roli v soundu My Solid Ground zaujímají starodávné
elektrifikované varhany i znělé piáno Inga Wernera, slyšitelně inspirované
Rickem Wrightem z Pink Floyd.
Kapela
pilně koncertovala, do svých multimediálních představení zahrnovala i filmové
projekce, vystoupila v televizi, 2. června jedenasedmdesátého stihla nahrát
ve studiu U1 SWF nové záznamy, které byly vydány až po dlouhých letech (viz
dále).
Posledním mezníkem v historii My Solid Ground se v roce 1972 stala
kompletní reorganizace a nové hudební směrování. Na klávesy hrál po boku
Bernharda Rendela, jenž si občas přibral i baskytaru, Günther Mildenberger, a na
bicí Bodo Gross. Kompozice se staly divočejší, složitější, bláznivější.
Rozběhly se přípravy alba… a dál takřka nic. My Solid Ground v roce 1974 končí.
Bernhard
Rendel se vydává na akademickou dráhu, v letech 1986-2000 působil na
mohučské universitě jako odborný asistent v oboru hudební teorie. Podílel
se i na několika hudebních projektech z oblasti tzv. vážné hudby.
Díky
ohlasům na CD reedici (1997, Second Battle) debutu z roku 1971, doplněnou
o skladby z o rok starších session, se Bernhard Rendel rozhodl nahrát ve
svém studiu svépomocí pár nových skladeb. Současně začal pátrat po starých
rozhlasových záznamech. Výsledkem je CD označené jako : SWF-Session, Bonus: New Album
2001 (Long Hair Records, 2002).
Pásy
prozrazují, že My Solid Ground byli schopni zahrát naživo levou zadní. Žádné
lopotné improvizace, i ty největší úlety jsou dobře muzikantsky vystavěné a
vygradované. Za nejpůsobivější považuju omamnou instrumentálku BBB. Ovšem ani říznější Superconstellation a Short Waves nejsou marné. Přidat zpěv a…
Nové
nahrávky Bernharda Rendela, přilípnuté jako bonus Album 2001, jsou po všech
stránkách vycizelované, přesto vedle třicet let staré spontánní hulby nepůsobí
cizorodě. Bernhard je i po letech autentický psychedelik. Osobně mi chvílemi trochu
kazí dojem studené samply bicích.
Na
oficiálních stránkách My Solid Ground Bernhard dokonce slibuje nové
psycho-rock-heavy-classic album… V současné době působí jako soukromý
učitel hudby a nezávislý hudební producent a skladatel, žije střídavě u
Středozemního moře ve Španělsku a Německu.
Jaromír Merhaut pro Rock+ 2012
P.S. 2020
My Solid Ground na Tidal: https://listen.tidal.com/artist/5028972
Studiové album My Solid Ground je k poslechu ve verzi City Media Production (2003)
Bernhard Rendel – kytara, zpěv (-, --, A, B, C, D)
Teddy – zpěv (-)
Manfred Fischer – baskytara (-)
Willy Waid – bicí (-, --, A)
Werner Geilenkirchen – baskytara (--)
Karl-Heinrich Dörfler – baskytara, zpěv (A, B)
Günther Mildenberger – klávesy (C)
Bodo Gross – bicí (C)
My Solid Ground (LP, Bacillus 6494 008) 1971 (B)
Reedice a ex-post:
My Solid Ground (CD, Second Battle, SB035, 7 bonusů
z roku 1970) 1997 (A, B)
SWF-Session, Bonus: New Album 2001 (Long Hair Records, LHC11) 2002 (B, D)
My Solid Ground (CD, Citystudio Media Production, CMP
608-2) 2003 (A, B)
My Solid Ground (2LP, Second Battle, SB LP 073, 7 bonusů
z roku 1970) 2010 (A, B)
www.my-solid-ground.de
www.bernhard-rendel.de
Píšu moc pozdě, Jardo. Už jsi jinde. Znovu čtu po letech tvé články a dávám je na můj blog (https://rollingstonesstillalive.blogspot.com/), i s tvým © , aby byly tvoje objevná práce připomenuta. Chce se mi věřit, že se tam někde skvěle bavíš se všemi, které jsme znali a měli rádi.
OdpovědětVymazat