HUDBA, ZVUK A MY

Hudba a zvuk jsou spojité nádoby. Patřím do generace, která žila rockem a snila o pořádném hi-fi. Obojí mě baví dodnes, jako koníček i práce.

Spark bude mít od nyní v rámci Kulturní špionáže nepravidelnou rubriku, věnovanou domácí zvukové technice a všemu okolo. Budeme dávat tipy i varovat, společně vzpomínat i sledovat nejnovější trendy. Témat je nekonečně, čeká nás osvěta i zábava.

Proč to všechno? Dost starších rockerů, potažmo metalistů, tak nějak postupně rezignovalo na své mladistvé tužby, a dnes často hraje na zvukově horší sestavy, než byly jejich dávné tuzexové věže. Dnešní mladí rockeři často vyrůstali u pípajících pc kelímků, a jejich zvuková aparatura podle toho vypadá. Všichni jsou pak zahlceni množstvím informací, ve kterých se neodborník jen těžko orientuje. Spark by své čtenáře, hudební fanoušky, rád směroval k racionální audiofilii, kde mají emoce své jasně vymezené místo.

Poznej sebe sama

Základem dlouhodobé poslechové spokojenosti je především poznání sebe sama, ruku v ruce se zdokonalováním svých rozpoznávacích schopností. Každý jsme jiný, proto neexistuje jeden zvukový etalon pro všechny. V oblasti estetické kvality zvuku se na určení lepšího, horšího, zvuku z principu neshodneme. A to je dobře i špatně současněJ

Cesta k sebezdokonalení vnímání kvality zvuku a tříbení názorů je jednoduchá, pohodlná, příjemná, ale časově náročná. Nejdříve je potřeba začít bez předsudků poslouchat co nejkvalitnější audiosestavy různých audio filozofií. U kamarádů, známých, v hifistudiích. Nutnou podmínkou je oblíbená a naposlouchaná muzika, u které se snadněji vnímají zvukové rozdíly. Je dobré dělat si od počátku své vlastní úsudky o líbí, nelíbí. Jinými slovy, nenechat si do svých pocitů moc mluvit. Radílků a manipulátorů jsou i v této oblasti hromady.

Když se zadaří, tak po deseti, dvaceti seancích, tedy po nějakém půlroce, mohu říct, že znám své zvukové směrování, umím určit své zvukové preference a jsem schopen začít hledat vlastní Zvukový grál, jít po své cestě, kam až peněženka dovolí.

Emoce pod kontrolou

Emoce se odehrávají v hlavě. Ani aparát za miliony nezaručí vnitřní spokojenost, když se k němu nedokráčí primárním poznáním sebe sama, anebo když se projeví psychická labilita zvaná audioneuróza, kdy majitele vykolejí cokoliv, od reakce návštěvy, po tlachání prodejce. A postižený testuje se a testuje, poslouchá do úmoru ty samé úryvky, mění, prodává, kupuje, blbne. Postiženým audioneurózou není co závidět.

Pamatujte si, v každé fázi výběru zařízení je rozhodující pocit spokojenosti. Není nic horšího, než červík pochybností nad nově zakoupenou „hračkou“.

Audio filozofie

Za solidně hrající sestavu není podle mne třeba utrácet statisíce. V audiu jsou – zjednodušeně řečeno – nejdražšími položkami kvalitní nejnižší basy a velká poslechová hlasitost. Obé v absolutní kvalitě zvládnou jen nejdražší komplety, za statisíce i více. Od infra-břicho-třaso-basů se dá odpoutat preferenčně, mozek si basový pocit umí „dopočítat“ z harmonických. No a při střední hlasitosti se dá muzika užívat hodiny a hodiny. Beze stresu, bez únavy. To je moje osobní audio filozofie, z té vycházejí mé názory na cokoliv z oblasti. Hig-end full forte si samozřejmě rád dopřeju. Čas od času. Můj denní poslechový chleba je ale jiný.

Samozřejmě, že vyznavač pořádné metalové hulby, hýbající celým barákem, to bude vnímat jinak. U něj budou basy a hlasitost na předních příčkách důležitosti. Ušetřit může v požadavcích na neutralitu a makrodynamiku. Nebo rozloží investici na etapy, basy „oddělí“, a řeší dodatečně subwooferem. Případně vybere citlivější reprosoustavy s nekomplikovanou impedanční charakteristikou, a vystačí pro stejnou hlasitost s méně výkonným zesilovačem.

V našem seriálu se budu snažit pomocí podobných modelových situací dát rámcové návody co a jak pro různě zaměřené posluchačské kategorie. Vždy ale bude v konečné fázi výběru a koupě rozhodovat poslech a líbí, nelíbí. Na to pamatujte.

Vyšší dívčí

Kdo to se zvukem doma myslí vážně, neměl by ignorovat naučnou odbornou literaturu. Kdo má elektrotechnické vzdělání, může přeskočit ohmův zákon, Hudební akustiku od profesora Václava Syrového už ne. Internetové informace bez garance původu jsou nováčkům k ničemu. Víc technických nesmyslů, než na česko-slovenských hifi fórech, jen tak nenajdete. Často hned vedle odborných a zásadních sdělení. Protože laik nemá schopnost rozlišit zrno od plev, nezbývá většinou nic jiného, než jít a koupit knihu od renomovaného autora, anebo si na netu vyhledat uznávanou autoritou signovaný článek. Specializované tištěné audio magazíny bohužel vyhynuly, jejich dnešní náhražky jsou mišmašem od foťáků, telefonů, přes notebooky, jezevčíky, až po ulítlý highend za statisíce. Relevantní informace pro posluchače klasického rockerského střihu (gramec/cd, zesilovač, reprosoustavy) se v nich sice dají dohledat, není jich však mnoho.

---

Spark není a nebude audiofilský magazín, na prvním místě je a bude muzika, rock, metal. Nebudeme proto zabředávat do technických detailů, ani alchymie. Nebude to čtení pro konstruktéry, ani „blázny“, co potírají kabely hadím olejem. Ty první budeme občas citovat. Ty druhé si sem tam vezmeme na paškál pro osvěžení, odlehčení.

Jaromír Merhaut (Publikováno v magazínu Spark 4/2012)