Carl Verheyen: Sundial (2021)
Americký kytarista Carl
Verheym samozřejmě dodnes těží ze svého angažmá u Davisovy reinkarnace
SUPERTRAMP, počínaje doprovodem při turné v polovině osmdesátých let. Na
sólovém albu jej doprovází baskytarista Dave Marotta, bubeník John Mader a hráč
na klávesy Jim Cox. Mezi hosty se skví bicmen Nick D’Virgilio (SPOCK’S BEARD,
BIG BIG TRAIN).
Není divu, že otevírák
„Sundial“ zní jako zapomněnka SUPERTRAMP – nadýchnuté funky s lehoulinkou
vokální vlnkou, pečlivě vykreslenou kytarou a klavírním doprovodem. Své
doširoka rozprostřené vnímání předvede v najazzlé instrumentálce „Kaningie“,
santanovsky dochucené latino-rytmikou. Zprvu odlehčenou, posléze ale docela
žhavou pulsní jazzůvku, „Clawhammer Man“, Carl dozdobil parádním sólečkem. To
samé si dopřál v baladičce jako stvořené pro AOR rádia, „Never Again“. Své
žánrové volnomyšlenkářství předvádí i v písničkách vkusně napodobujících
Eltona Johna: „Garfunkel (it Was All Too Real)“, „Michelle’s Song“, „No Time
For a Kiss“. Meditativní polohu svého já nám předestře v „Spiral Glide“ a
závěrečné akustické vybrnkávačce „Sundial Slight Return“.
Univerzál bez vlastní
tváře? Možná. Na druhou stranu muzikant s vkusem a vysoko nastavenou
laťkou.
Jaromír Merhaut pro Spark 2021
Komentáře
Okomentovat