BADD KHARMA: On Fire (2020)


Stylový rodokmen řecké kapely BADD KHARMA lze bez problémů vystopovat až k RAINBOW přelomu sedmé a osmé dekády minulého století. Nikos Syrakos je svým sytým projevem více Bonnet než Dio, a „On Fire“ připomíná ani ne tak masivně hardrockový „Rising“ jako elegantní pomprockový heavík „Down To Earth“. Kytaristé, Gregory Giarelis a Manolis Tsigko, nepatří mezi vyslovené trylkaře/samohony, přesto dokážou dávný Blackmoreův odkaz naplnit levou zadní, preludují s citem pro žánr, a forsáž zapínají jenom tehdy, když si to skladba sama žádá, viz kupříkladu svižné pádivky – úvodní „Never Surrender“, „Still Our Man“, „Rise Of Fall“ a další. Poměrně velký prostor, byť opět ne pro sólové exhibice, dostávají klávesy Dimitrise Marinise. Zahušťují sound podobně jako smetana, nikoliv přeslazená šlehačka, gurmánskou omáčku. Rytmika Tasos Ioannidis (baskytara) George Papazoglou (bicí) prostě a jednoduše šlape.
Co se tedy musí potomkům Athéňanů a Sparťanů přiznat, je pudový smysl pro chytlavou melodiku a rozmáchlá gesta. Co by jim bylo platné, že hrají jako Ríša a spol. zamlada, kdyby neskládali dobrou muziku. Vedle zmíněných odpichovek zní hymnické kusy („Land On The Fire“), balady s velkolepými nápěvy („On The Edge“, „Fools Parade“), uvolněný cval („Break Free“, „Burning Heart“), kráčivý AOR/pomp („Lost In Her Eyes“) jak od AXE, i podsaditější kusy, „Devil In You“,„Lighting In The Dark“ – vše chytlavé „na první metláckou signální“.
Prima retro.
 
Jaromír Merhaut pro Spark 2020




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Saxon: Into The Labyrinth (2009)

ČESKÁ STOPA LED ZEPPELIN [1969-1970]

CUBY & BLIZZARDS

QUEEN 1974: DUHOVÉ KRÁLOVSTVÍ HARDROCKU

LEE KERSLAKE (1947 – 2020)

DÉMON A ČARODĚJ KEN HENSLEY (+ INTERVIEW 2002, 2007)

1969 09: ABBEY ROAD – POKLAD NA KONCI MAGICKÉ CESTY

Ladwig: Here We Stand (2009)

BLACK SABBATH: Sabotage (Super Deluxe)

NAZARETH/DAN MC CAFFERTY: VYPNUTÍ NEJVĚTŠÍ CIRKULÁRKY SVĚTA