PRIDE OF LIONS: Lion Heart (2020)
OSPALÉ OKO PLYŠOVÉHO TYGRA
Jim Peterik zůstane navždy
v paměti coby spoluautor „Eye Of The Tiger“. Při poslechu Lvího srdce by
ale Rocky řezal maximálně tak do krabic s laskonkami, a ne do hovězích
půlek. Cukrářský pompík. Zatímco masa se nepřejíte, kremrolí snadno.
Jakkoliv mám velké nosné hlasy i rockovou pompu rád, u v pořadí šestého studiového alba PRIDE OF LIONS mi nenaskakují emoce, natožpak husí kůže, dokonce mám problém udržet při prvoposledním poslechu pozornost. Abych pravdu řekl, husí kůže jako pralinky mi vyrazila při pohledu na facebookovou fotografii dvojice! To nechcete vidět:-)
Jakkoliv mám velké nosné hlasy i rockovou pompu rád, u v pořadí šestého studiového alba PRIDE OF LIONS mi nenaskakují emoce, natožpak husí kůže, dokonce mám problém udržet při prvoposledním poslechu pozornost. Abych pravdu řekl, husí kůže jako pralinky mi vyrazila při pohledu na facebookovou fotografii dvojice! To nechcete vidět:-)
Zpět k muzice.
Formálně se nedá nic zásadního vytknout, libé tekuté melodie, klenuté hymnické
oblouky, klávesové stěny, velký hlas v popředí…
Jenže, melodie protékají mezi prsty, žádná se nezaklesne trvaleji v paměti, maximálně jako ozvěna dříve použitého motivu, sebevětší klávesové stěny nenahradí zvuk kytar, a honosný vokál Tobyho Hitchcocka je vhodný možná tak do muzikálu, do rocku nepasuje, protože má „divné“ frázování i akcenty. Kapele, dáli se doprovodné těleso vůbec tak nazvat, pak zcela chybí drive, špona, údernost, tedy podstata rocku coby pokračovatele blues. Namísto flákoty servíruje Peterik želé. Body víceméně jen za mé přetrvávající sympatie k žánru.
Jenže, melodie protékají mezi prsty, žádná se nezaklesne trvaleji v paměti, maximálně jako ozvěna dříve použitého motivu, sebevětší klávesové stěny nenahradí zvuk kytar, a honosný vokál Tobyho Hitchcocka je vhodný možná tak do muzikálu, do rocku nepasuje, protože má „divné“ frázování i akcenty. Kapele, dáli se doprovodné těleso vůbec tak nazvat, pak zcela chybí drive, špona, údernost, tedy podstata rocku coby pokračovatele blues. Namísto flákoty servíruje Peterik želé. Body víceméně jen za mé přetrvávající sympatie k žánru.
Jaromír Merhaut
Komentáře
Okomentovat