rock+

Rok 1971 se mimo jiné vyznačoval prolínáním art rocku s hard rockem. Například URIAH HEEP vydali v jednom roce experimentální „Salisbury“ s orchestrálním doprovodem a současně full-forte hardrockové „Look At Yourself“. NAZARETH si ještě před svou pilovitou úderkou alba „Razamanaz“ (1973) vyzkoušeli na svém debutu classical-art rock a na dvojce bezmála country. Folkbluesoví JETHRO TULL nahrávají „Aqualung“ s úvodním riffem z rodu nejúdernějších. Přitvrzují i classicalrockoví FOCUS, „Hocus Pocus“ se dá označit jako kovářsky žhavý šavlový tanec. Samotný artrock nabírá na síle novými alby GENESIS, YES, GENTLE GIANT. Pozadu nezůstávají kováři LED ZEPPELIN, čtvrté album se stává Mount Everestem hardrocku. DEEP PURPLE a BLACK SABBATH po explosivním vývoji v sedmdesátém svými novými alby víceméně „jen“ drží dobyté pozice. Post barretovsští PINK FLOYD přepřahají směrem k širšímu publiku. Na startovní čáře se objevuje těžký soupeř, aspoň co se týče mediální pozornosti – glam, jehož progresivním

Na jedenasedmdesátý mám jistě nejen já rozporuplné vzpomínky. Na jedné straně (zdi) spousta skvělé muziky, jíž jsem doslova propadl, na druhé pak nástup tuhé normalizace, co mě omezoval na každém kroku, počínaje školními zákazy dlouhých vlasů a konče pouličním perlustrováním/peskováním za cokoliv, co se nějakému magorovi v uniformě, anebo s páskou PS VB na rukávu, nelíbilo. Stačilo LP s trochu odvážnějším přebalem pod paží, případně vyšisovanější džíny.   Do nového roku nakráčel novátorský rock v plné síle. V žebříčcích se slunili loňští LED ZEPPELIN, DEEP PURPLE, ELP, SANTANA, BLACK SABBATH i PINK FLOYD, ve studiích se nahrávaly další dějinné kusy. V Československu byl výrobní proces „poněkud“ zdlouhavější. A proto slavná alba, vydaná onoho roku, jako kupříkladu „Město ER“, „Konvergencie“ či „Barnodaj“ zachycovaly kapely rok i dva předtím … Podobně na tom byla Melodie, jediný oficiální zdroj informací. A tak se v lednovém čísle čtenáři dovídali od Jaromíra Tůmy, co kde na západě letě